Článek
Včera jsme prožili krásný podvečer v Miroslavi. Společně s přáteli jsme přijeli dříve, abychom vše připravili – stan, posezení, lavičky, a samozřejmě nechyběl ani ten nejlepší burčák. Všechno bylo nachystané a my jsme s napětím čekali, jestli lidé přijdou.
A přišli. A to v počtu, který mě opravdu mile překvapil. Přátelská atmosféra se nesla celým večerem – zpívalo se, povídalo, smálo. My jsme rozdávali letáky, nalévali burčák a hlavně jsme poslouchali lidi. Jejich příběhy, jejich starosti, ale i jejich radost ze setkání.
Samozřejmě se objevili i oponenti. Někteří z nich přišli s transparenty, jiní s připravenými argumenty. A my mezi ně šli, protože dialog je vždy lepší než bariéra mlčení. Překvapilo mě, kolik společného vlastně máme,i když na začátku se zdálo, že stojíme každý na jiné straně. Když jsem se ptala, co jim vadí, zaznívaly spíše osobní věci – kolik má kdo aut, kde kdo byl na dovolené. To ale přece nejsou podstatné věci, které určují směřování naší země.
Mladí lidé s transparenty často ani pořádně nevěděli, proti čemu protestují. Neznali pojmy jako Green Deal, netušili, co všechno nás čeká a jak se jich samotných dotknou politická rozhodnutí. Možná byli jen „přivedeni“ někým jiným, aby tam stáli. Ale i s nimi jsme se snažili mluvit v klidu a bez napětí.
Celé setkání proběhlo v krásném duchu. Velké poděkování patří i Policii České republiky, která byla na místě. Svou práci odvedli profesionálně, s klidem a lidskostí, a to je třeba ocenit.
Miroslav včera ukázala, že i přes rozdílné názory je možné se potkat, otevřeně si povídat a hledat společnou řeč. Bylo to setkání, které mi znovu připomnělo, proč to všechno děláme – pro lidi, pro jejich budoucnost, pro naši zemi
