Článek
Včera uplynulo výročí Slovenského národního povstání. V tom shonu všedního dne jsem to nepřipomněla, ale dnes to chci napravit. Protože na některé události dějin se zapomenout nesmí.
Slovenské národní povstání, které vypuklo 29. srpna 1944, bylo jedním z největších vystoupení proti fašismu ve střední Evropě. Naše slovenské sestry a bratři se tehdy zvedli proti nacistické okupaci i proti kolaborantskému režimu. Věděli, že jdou vstříc obrovské přesile. Věděli, že riskují životy své i svých rodin. Přesto neváhali.
Povstání bylo sice vojensky potlačeno, ale nikdy nebylo poraženo morálně. Jeho odkaz žije dál v odvaze, oběti a touze po svobodě. Slovensko tím ukázalo celému světu, že se neztotožňuje s fašismem a že i za cenu krve stojí za to bojovat za čest a svobodu.
Nesmíme zapomenout na vypálené obce, na tisíce padlých vojáků, partyzánů a civilistů. Nesmíme zapomenout, že naši slovenští bratři v nejtěžší době dokázali říct NE zlu, které se zdálo neporazitelné.
Dnes, kdy čelíme jiným výzvám, je odkaz Slovenského národního povstání stále aktuální. Připomíná nám, že svoboda není samozřejmost a že někdy je třeba se postavit i proti obrovské síle, když jde o pravdu a budoucnost našich dětí.
Český a slovenský národ spojuje víc, než si někdy připomínáme. Jsme bratři, jsme rodina, a tak to musí zůstat.
Čest památce hrdinů Slovenského národního povstání.
Nikdy nezapomeneme
