Fuerteventura: ostrov, který tě naučí zpomalit

Není to ostrov pro každého. Není to místo, kde budete zuřivě odškrtávat ze seznamu památky, které jste navštívili, ani místo, kde budete bloumat po obchodech s předraženými suvenýry. Je to ostrov volnosti, ostrov, kde čas tak trochu ztrácí význam.

Fuerteventura je drsná, vyprahlá a magická. Najdete tu hory z černé sopečné horniny, krajiny tak suché, že by mohly hrát v postapokalyptickém filmu, ale i jemné písečné duny, které připomínají Saharu. A pak ten oceán. Nekonečný, divoký, čistý a měnící barvy podle nálady oblohy. Jsou místa, kde se dá v pohodě koupat a taky místa, kde je to životu nebezpečné. A právě nelítostné soužití přírody a člověka dodává ostrovu jeho charakter.

Jedním z důvodů, proč si Fuerteventura získá srdce mnohých cestovatelů, je mimo jiné i její celoroční přitažlivost. Ať už přijedete v létě, na podzim, na jaře nebo v zimě, ostrov má rozhodně co nabídnout. Počasí je víceméně stabilní, bez extrémních výkyvů. Výlety po ostrově tu můžete podnikat během celého roku. Stejně jako surfovat, koupat se nebo chodit na túry.

V létě vás tu nezastihne horoucí peklo. Díky přímořskému větru je zde příjemněji než ve vnitrozemí Evropy. V zimě je na ostrově tak akorát. Kolem 21 ˚C ve stínu. V pohodě na tričko, šortky a chození bosky. Občas mikina.

Oceán je sice chladnější, ale jestli jste jen trochu otužilí, vadit vám to nebude. A ten pocit, když se v lednu oddáváte vlnám oceánu, zatímco v Česku klesají teploty někdy i dost hluboko pod nulu, je prostě k nezaplacení.

Jen je dobré počítat s tím, že i tady se občas objeví nějaký ten rozmar přírody – tzv. kalima. Během ní jemný písečný prach z Afriky přikryje ostrov lehkým závojem, sníží viditelnost a slunce se na pár hodin (nebo dní) schová za matnou oblohu. Vítr zesílí a pobyt venku se značně znepříjemní nejen kvůli větru, ale i horší dýchatelnosti. Písek se dostane všude. Není to ale žádná katastrofa, tohle zkrátka k ostrovu patří.

Život na Fuerteventuře běží pořád. Jen někdy trochu pomaleji a tišeji. A jindy se zase trochu probere. V tom ale já spatřuji její kouzlo. Nemusíte ladit dovolenou do posledních detailů podle nejlepších termínů. Tady jsou téměř všechny termíny ty nejlepší a vhodné k návštěvě.

Když vaše letadlo dosedne po zhruba 5 hodinách ve vzduchu na ranvej u městečka El Matorral, přivítá vás malé a přehledné letiště. Během pár minut máte kufry a hned víte, kam dál. A co je ještě lepší – přímo tam si můžete půjčit auto od jedné z mnoha půjčoven. Rezervaci uděláte předem online, nebo se domluvíte až na místě, což jsme udělali my.

Komunikace probíhala ve španělštině nebo v angličtině. Já zkoušela mluvit španělsky, pero Yo hablo español un poco, takže jsem musela zapojit všechny mozkové závity, manžela a slovíčka nacvičená v Duolingu, ale zadařilo se. Obsluha byla strašně milá a přidala i pár konkrétních tipů na výlety po ostrově.

Jakmile jsme opustili letiště, jako by někdo zamával kouzelným proutkem a všechno se zklidnilo a zpomalilo, nikdo nikam nechvátal. Slunce hezky hřálo, vzduch voněl mořem a písečným prachem, vítr neúnavně švitořil. Nám se na tváři pomalu začal rozlévat blažený úsměv – přesně takový, jaký je vidět skoro u všech místních. Předvánoční stres byl rázem tentam. Zato láska na obzoru – už po pár minutách na ostrově jsem věděla, že odsud budu za měsíc odlétat jen s těžkým srdcem, porque me encanta la isla de Fuerteventura.

1. El Cotillo

Naše první kroky na ostrově po odjezdu z letiště vedly do známé rybářské vesnice na severu. Do El Cotilla. V případě, že si od dovolené slibujete klid a pohodu, tady jste na správném místě. Tohle totiž není typická turistická destinace s nevkusnými betonovými komplexy a bary dunícími dlouho do noci, ale útočiště s neopakovatelnou atmosférou, kde můžete zažít zen. Místo, které jemně pulzuje životem – tím pravým, autentickým, ale nijak rušivě. Najdete tu obchody, supermarkety, bary i restaurace.

Každý pátek večer se navíc na Plaza Pública del Cotillo pořádají řemeslné trhy. Místní tvůrci tu nabízejí ručně dělané šperky, keramiku, dekorace i jídlo. Prostor vyplní živá hudba a velmi přátelská nálada.

K El Cotillu patří také vyhlášená surfařská pláž Playa del Castillo, na kterou se dostanete, když se z městečka vypravíte podél útesu a prokličkujete mezi mnoha obytkáři. Cesta na pláž není náročná a už jen ty výhledy dolů na oceán stojí za to. Každopádně záleží na tom, kam přesně se vypravíte, protože pláž má na délku několik kilometrů. Když si dáte tu práci, budete mít kousek pláže jen pro sebe. Jinak se budete muset spokojit s místem, kde dost fouká a kde se sjíždí jedna surfařská škola za druhou.

2. Playa de Sotavento

Určitě se vypravte na Playa de Sotavento – nejkrásnější pláž, kterou jsem kdy viděla.

Tahle několik kilometrů rozlehlá pláž s úžasně jemným bílým pískem, průzračně čistým tyrkysovým mořem a vyhřátými lagunami, které se na pláži začnou tvořit za přílivu, na vás působí jako byste se ocitli uprostřed pohádkového Karibiku. Voda je tu klidná, ideální na plavání a koupání s dětmi.

Pro ně se tohle místo stane úplným rájem – nekonečné pískoviště, mělké i hlubší „bazénky“ a jemné vlnky na moři. Naše děti už pak nechtěly nikam jinam. 😊

Během opalování, pikniku nebo stavění hradů taky můžete pozorovat spoustu wind a kitesurfařů, kteří sem míří v hojném počtu. Ale nebojte se, pláž je tak dlouhá a široká, že pokud chcete mít soukromí, najdete ho.

3. Playa de Cofete

Pokud milujete divokou přírodu, hory, útesy, pláže, dvoumetrové vlny a zároveň vás zajímá historie, pak Cofete nesmíte vynechat. Říká se, že vila, která se tyčí na úpatí Pico de la Zarza vysoko nad pláží, sloužila jako základna nacistů. Je opředena řadou tajemných příběhů a konspirací. Nikdy jsem nebyla na místě, které by mělo tak zvláštní, magickou a lehce depresivní atmosféru. Úplně vás pohltí.

Dostat se sem ale není tak jednoduché. Předem avizuji, že to není výlet vhodný pro malé děti. Cesta vede z Morro Jable a zabere vám asi tři čtvrtě hodiny terénní jízdy po prašné a dost klikaté cestě.

Trpíte-li kinetózou, nezapomeňte si dostatečně dopředu vzít Kinedryl, budete za něj vděční. Vybavte se taky zásobou pitné vody a vydatnou svačinou. Tohle místo vás určitě okouzlí, zatoužíte setrvat a kus od pláže je jen jedna improvizovaná restaurace, u které bych si vůbec nebyla jistá otevírací dobou. Každopádně posedět tam a dát si něco na zub, když budou mít otevřeno, a přitom se kochat výhledem do tak impozantní krajiny a na Casa de Winter, je pěkný zážitek.

4. Ajuy

Ajuy je maličká odlehlá vesnice, která pro vás na první pohled nemusí být ničím zajímavá. Ale opak je pravdou. Po tom, co prokličkujete od parkoviště mezi pár domečky (víc jich tu ani není), naskytne se vám parádní podívaná. K vesnici totiž patří naprosto jedinečná pláž s černým hrubým pískem, která je lemovaná útesy. Oceán tu bývá poměrně rozbouřený. Koupat se dá, ale s lehkými obtížemi. Přesto byla pláž plná turistů (není se čemu divit, jinou poblíž ani nenajdete).

Po pravé straně pláže najdete stezku vedoucí až na vrchol útesu. Tady ale cesta nekončí. Můžete pokračovat dál, až do Cuevas de Ajuy. My jsme až do jeskyní nedošli, přiznám se, že jsme naprosto podcenili vybavení. V případě, že chcete dojít na konec, budete potřebovat pevnou a nejlépe uzavřenou obuv, baterku (jeskyně nejsou osvětlené a je v nich tma) a dostatek vody. Vydat se do jeskyní jen v žabkách nebo sandálech není nejrozumnější volba.

Po prozkoumání okolí si můžete dopřát zasloužený odpočinek v jedné ze dvou místních restaurací stojících přímo na pláži, nebo si alespoň vychutnat kávu či zmrzlinu z malého obchodu hned za nimi.

5. Oasis Park

Oasis Wildlife Fuerteventura se rozprostírá na ohromné ploše a spojuje zoologickou a botanickou zahradu. Vstupné sice není nejlevnější, ale jsem ráda, že nás neodradilo. Děti byly nadšené hlavně z živých show, které se během dne konají s lachtany, papoušky i dravci (je nutné sledovat časy začátků vystoupení), a také z propracovaného dětského hřiště (jak už to tak u dětí bývá).

Ale i dospělí si rozhodně přijdou na své. Kombinace výborně udělaných exhibic, možnosti blízkého kontaktu se zvířaty a tichého fascinujícího světa botanického parku vás dostane. Jako byste navštívili živou galerii přírody – a to byl prima zážitek, i když normálně nejsem fandou „profláknutých“ atrakcí.

Naopak třeba tolik opěvovaná Popcorn Beach mě absolutně neoslovila. Takové místo vypadá krásně na fotkách, ale postrádá „ducha“, kterého jsem všude jinde na ostrově cítila s každým krokem. Za mě jen komerční lákadlo pro turisty s cedulí „toto není pravý popcorn, nejíst…“

Pokud hledáte místo, kde se budete cítit jako doma, nebo možná ještě lépe, můžu s klidným srdcem doporučit ubytování Casa Belinda. Tento prázdninový dům se 3 prostornými ložnicemi, udržovanou zahradou, posezením na terase a výhledem na hory, vám poskytne naprosté soukromí.

Velice sympatická paní majitelka má dům perfektně připravený a čistý. Lokalita La Oliva sice nebyla nejlepší – více jsme jezdili na jih ostrova, kde bylo mimo jiné i lepší a teplejší počasí, takže jsme to měli dost z ruky – ale kvalita ubytování nám nepohodlí při přejíždění naprosto vynahradila.

Navíc je to ideální startovní bod třeba pro návštěvu sopky Calderón de Hondo. Cesta autem k parkovišti přímo u stezky vám zabere jen 15 minut. A ty výhledy a okolní příroda opět stojí za vidění. Po cestě na vrchol vám budou dělat společnost roztomilé pouštní veverky.

Na Fuerteventuře není moc co dělat. A právě to je na ní tak krásné. Když se přestanete honit za zážitky, začnete je doopravdy prožívat. Přestanete řešit, kolik jste toho stihli, a začnete si všímat, jak se cítíte. Najednou vám stačí sledovat, jak se proměňuje barva oblohy, jak vítr zápasí s palmovými listy a jak se vaše děti bez přestávky smějí, protože objevily úplně nový svět.

Fuerteventura se vás nesnaží zaujmout. Ona si vás vezme. Svým vibem, klidem, prostorem, divokou krásou a vřelou atmosférou. A zatímco se vracíte domů s vyšisovanými vlasy od sluníčka a zbytky písku v batozích, něco ve vás už navždycky zůstane jiné. Možná to bude touha zpomalit. Možná jen vědomí, že někde na světě přeci jen existuje místo, kde stačí jen BÝT.