Článek
Mírný déšť a nepříjemný vítr nás od dalšího výletu opět neodradily (doma se nám zkrátka sedět nechtělo). A tak jsme vyrazili, dobře vyzbrojeni a teple oděni – na nejvyšší vrchol Pelhřimovska. Na Křemešník.
Nebyli jsme zde poprvé, a určitě ani naposledy. To místo má v sobě zvláštní klid a hloubku, kterou jinde člověk jen tak snadno nenajde. Marně se snažím vybavit si další podobné místo, kde se tak nenuceně potkává příroda, duchovno a zábava. Křemešník na mě působí jako skutečně zajímavá „všehochuť“.
Rozhlédnete se a na relativně malém prostranství máte kolem sebe hotel s restaurací, sjezdovku, lanové centrum i dětské atrakce. A přitom stačí pár kroků a jste u poutního kostela, křížové cesty, rozhledny nebo u zázračné studánky. To vše obklopeno úchvatnou přírodní rezervací s převážně bukovými lesy, které teď na podzim předvádějí skutečně pestrou paletu barev.
Místní sjezdovka.
Lanový park na Křemešníku.
Pro nepřízeň počasí byly při naší návštěvě uzavřeny kostel i rozhledna (od listopadu do března budou zavřeny také). Na náladě nám to ale neubralo, rozhodli jsme se, že tentokrát alespoň blíže prozkoumáme naučnou stezku, která se vine po obvodu celého vrchu Křemešník.
Stezka.
Je to nenáročný okruh dlouhý asi 3 km, ideální i pro rodiny s dětmi (kočárky ale budete muset nechat doma), ale hlavně pro všechny, kdo si chtějí jen tak v klidu projít zdejší krajinou a nasát její atmosféru.
Stezka začíná (i končí) na parkovišti u lanového centra. Odsud se vydáte směrem dolů k rozcestí Pod Křemešníkem. Poté trasa pokračuje skrz přírodní rezervaci, kde je rozmístěno několik informačních zastavení věnovaných přírodě, lesům a lesnímu hospodaření a také historii místních zajímavostí.
Přírodní rezervace pod Křemešníkem.
K nejpůsobivějším místům na stezce patří bezpochyby Zlatá studánka u Kaple sv. Jana Křtitele, kde vyvěrá údajně léčivý periodický pramen. Teče jen v určitou část roku, většinou od zimy. Traduje se, že pokud začne téct dříve, propukne válka nebo epidemie, což se už v minulosti několikrát naplnilo. Třeba na začátku druhé světové války nebo v době koronavirové pandemie.
Ať už člověk těmto pověstem věří, nebo ne, místo má každopádně zvláštní sílu. V tichu okolního lesa slyšíte jen kapky vody a všechno kolem působí až mystickým dojmem.
Trasa je záměrně vedena tak, aby vás seznámila se všemi zdejšími důležitými poutními prvky. Provede vás křížovou cestou se zachovalými malebnými kapličkami až k poutnímu areálu, jemuž dominuje kostel Nejsvětější Trojice. Kostel je obklopen částečně dochovanými ambity, které jsou výrazným architektonickým prvkem celého areálu.
Hlavní cesta ke kostelu.
Jedna ze zastávek Křížové cesty.
Právě zde nás mimo jiné zaujaly také na první pohled trochu nenápadné Komárkovy sluneční hodiny se třemi kovovými prstenci. Jejich přítomnost dodává místu další rozměr: nejen duchovní, přírodní nebo historický, ale také technický. Pokud si je chcete prohlédnout, najdete je přímo na prostranství kostela mezi budovou fary a někdejší školou.
Sluneční hodiny vedle kostela Nejsvětější Trojice.
Při procházce se můžete pokochat i 53 m vysokou rozhlednou Pípalkou, která vznikla jako unikátní projekt za spolupráce Klubu českých turistů a armády ČR, a ze které můžete při velmi dobré viditelnosti spatřit dokonce vrcholky Krkonoš nebo Alp.
Pohled na rozhlednu Pípalku.
Hledáte-li tedy tip na pohodový podzimní výlet, Křemešník je za mě prima volba. Tohle místo má rozhodně své kouzlo (i když nejste věřící) a stojí za to si ho projít. A když náhodou trochu prochladnete, můžete se zahřát něčím dobrým v místní restauraci nebo si alespoň vychutnat horký čaj s výhledem do krajiny…
