Článek
I když nám počasí zas až tolik nepřálo, celé odpoledne poprchávalo, rozhodli jsme se, že výlet odkládat nebudeme. Ani na následující dny totiž předpověď počasí nebyla zrovna příznivá.
Naším cílem se stal hrad Roštejn, jedno z nejkouzelnějších míst na Vysočině. Jednalo se už o naši třetí návštěvu a mohu říct, že právě období podzimu mu podle mého sluší absolutně nejvíc. Lesy kolem se barví do zlatavých tónů, v korunách stromů šumí vítr a hradní věž se z mlhy vynořuje jako z pohádky.
Roštejn stojí nedaleko Telče. Jedná se o goticko-renesanční lovecké sídlo s typickou sedmibokou věží, ze které je nádherný výhled po okolí. Uvádí se, že za velmi dobré viditelnosti jsou z ní rozpoznatelné i vrcholky Alp.
Dnes v prostorách hradu sídlí expozice Muzea Vysočiny Jihlava a návštěvníci mohou prozkoumat nejen hradní interiéry, nádvoří ale i naučnou lesní stezku a nedalekou oboru.
Už při vstupu do areálu na vás dýchne všudypřítomný klid. Žádné davy, žádný spěch, jen šum lesa, vůně dřeva a spadaného listí. Je to místo, kde se potkává historie s lesem tak přirozeně, že hranice mezi nimi prostě mizí.

Předhradí.
My jsme se rozhodli, že protentokrát vynecháme prohlídku interiérů a rovnou jsme zamířili na začátek trasy naučné stezky přímo před branami hradu.

Začátek Naučné stezky.
Okruh je dobře značený, fyzicky i časově nenáročný, ideální i pro procházku s dětmi (ne však s kočárkem!). Trasa měří asi 2 km. Směrem dolů do obory sestupujete po žluté trase, zpátky k hradním prostorům následujete modré a zelené značení.

Okružní trasa naučné stezky.
Po celou dobu kráčíte úchvatnou přírodní rezervací. Obklopují vás buky, javory, smrky i jasany. Když se pozorně rozhlédnete, všimnete si i méně známých druhů hub.

Podzimní atmosféra přírodní rezervace
Ani se nenadějete a už se před vámi rozprostře pohled na západní bránu Roštýnské obory. Před ní stojí GeoExpozice – jedna z venkovních částí Geoparku Vysočina, který představuje geologické bohatství regionu.
Najdete tu informace o horninách typických pro tuto oblast, zajímavosti, jak se krajina v průběhu miliónů let vyvíjela. Jejím nejvýraznějším prvkem je bezpochyby velký leštěný žulový stůl s vyfrézovanou mapou celého geoparku.
Po prohlídce expozice se po dřevěných žebříkovitých schůdcích dostanete přímo do Roštýnské obory. Vstup je volně přístupný veřejnosti, a tak můžete (samozřejmě potichu, abyste nerušili místní zvěř) pokračovat po značené stezce, která vede přímo skrz oboru.

Západní brána Roštýnské obory.
Z informačních tabulí jsme se dočetli, že v oboře žijí daňci, mufloni a divočáci. Bohužel jsme žádnou vysokou zvěř nezahlédli (a o divočáky jsme pro změnu nestáli), ale nijak nám to nevadilo.
Děti podle spadaných listů poznávaly stromy a radovaly se, když v blátě našly stopy koroptví a bažantů. Syn zase v kalužích vyhlížel žáby a čolky.
Pomalu se začalo šeřit, a tak jsme se pomalu stáčeli po trase zpátky směrem k předhradí.

Zadní vstup do obory, východ.
Procházka se navzdory počasí vydařila, lesní atmosféra byla neopakovatelná a děti i dospělí si ji užili naplno.
Anketa
Pokud i vy hledáte místo uprostřed přírody, kde byste mohli strávit nějakou část dne, můžu tento výlet rozhodně doporučit. Spojuje totiž pozorování podzimního lesa, zvěře, geologických zajímavostí a hub s návštěvou historické památky, takže nabízí zážitek pro celou rodinu.
Chcete-li stihnout rovněž prohlídku hradního interiéru, s návštěvou příliš neotálejte. V letošním roce mají otevřeno už jen do 31. října.
Zdroje:






