Dramatický kolaps akcií ČEZ: Týden, který otřásl energetickým gigantem

V srdci pražské burzy se odehrál scénář, který by mohl vyjít přímo z napínavého thrilleru – akcie ČEZ, pilíř české energetiky, se propadly o více než patnáct procent během pouhých dvou dnů. Tento týden v lednu 2026 odhalil křehkost trhů, kde se prolínají politické intriky, globální napětí a touha investorů po nových příležitostech. Co přesně spustilo tento lavinový efekt a jaké stíny vrhá na budoucnost české ekonomiky?

Pražská burza, obvykle klidný ostrov stability v bouřlivém moři světových financí, se v pondělí 19. ledna 2026 probudila do reality plné nejistot. Akcie ČEZ, které ještě v pátek uzavíraly na úrovni 1340 korun, zahájily týden mírným, ale znepokojivým poklesem. Do konce dne odepsaly 4,3 procenta, což samo o sobě bylo největším jednodenním pádem za více než půldruhého roku. Investoři, kteří dlouho viděli v ČEZ bezpečnou sázku – společnost s dominantním postavením v české energetice, s jadernými elektrárnami jako Temelín a Dukovany jako korunními klenoty – najednou pocítili chladný vítr změn.

Ale to byl jen úvod. Úterý 20. ledna přineslo drama, které připomínalo scény z finanční krize. Krátce po otevření burzy začaly akcie ČEZ zrychlovat svůj sestup. Do poledne ztratily přes šest procent, ale pak přišel skutečný zlom. Obchodování bylo dočasně pozastaveno kvůli extrémní volatilitě – mechanismus, který burza aktivuje jen v mimořádných případech, aby zabránila panice. Když se trh znovu otevřel, pád pokračoval. Na konci dne uzavřely akcie na 1135 korunách, což znamenalo ztrátu 11,33 procenta za jediný den. Celkově za dva dny se vypařilo přes 80 miliard korun z tržní kapitalizace společnosti, která nyní činí kolem 635 miliard korun.

Co stálo za tímto náhlým kolapsem? Jako v dobrém detektivním příběhu se zde prolínají nitě, které vedou od politických salónů v Praze až po globální geopolitické arény. První podezřelý: vládní plány na zestátnění. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) o víkendu potvrdil, že vláda hodlá posílit svůj vliv v ČEZ, kde již nyní drží přes 70 procent akcií. „Je to proces na rok a půl až dva,“ řekl Havlíček v rozhovoru pro média, „hlavní práce se neodehraje v roce 2026, ale to neznamená, že se nezahájí konkrétní přípravné kroky.“ Tato slova padla jako kameny do klidné hladiny – investoři se obávají, že zestátnění by mohlo znamenat nucený výkup minoritních podílů za cenu nižší, než je tržní hodnota, nebo dokonce ztrátu dividendových výhod.

Analytici, jako ti z Patria Finance nebo Trinity Bank, upozorňují, že tyto spekulace nejsou nové, ale tentokrát se spojily s dalšími faktory. „Podle některých investorů může být důvodem ‚výplachu‘ ČEZ páteční primární úpis akcií zbrojovky Czechoslovak Group,“ poznamenal Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. CSG, skupina Michala Strnada, vstupuje na burzu v Amsterdamu a brzy i na pražský Free Market – a to s očekávanou valuací, která by mohla překonat i ČEZ. Investoři, zejména ti institucionální, možná prodávají ČEZ, aby uvolnili kapitál pro tuto novou příležitost. Je to jako přesunutí sázek z osvědčeného, ale stárnoucího koně na mladého hřebce plného potenciálu.

Ale pád ČEZ nelze vidět jen v lokálním kontextu. Tento týden se světové trhy otřásaly pod tlakem eskalujícího geopolitického napětí. Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s ještě razantnější politikou, ohlásil nová cla na evropské zboží, včetně energetických produktů. Evropa hrozí odvetou, což vyvolalo výprodeje na Wall Street – americké akcie klesly o více než procento, což se odrazilo i v Evropě. Zlato, tradiční útočiště v časech nejistoty, dosáhlo rekordních cen, což signalizuje, že investoři utíkají z rizikových aktiv jako akcie.

V Praze to pocítil index PX, který se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. ČEZ, jako hlavní tahoun burzy, táhl celý trh dolů. „Globální trhy svírala eskalace geopolitického napětí kolem Grónska,“ píše Gabriela Rainová z Patria Finance, odkazujíc na spor o suroviny v Arktidě, který ovlivňuje energetický sektor. ČEZ, s jeho závislostí na jaderné energii a importech surovin, se ocitl v epicentru. Navíc, analytici Bloombergu již delší dobu varují před přeceňováním akcií ČEZ – před pádem byly nadhodnocené o 30,9 procenta oproti průměru tisícovky největších evropských firem.

Tento kontext připomíná staré časy finančních krizí, kdy se lokální události zesilují globálními vlnami. Investoři, kteří sledovali grafy v reálném čase, viděli, jak objem obchodů s ČEZ dosáhl 1,5 miliardy korun – neskutečné číslo, které naznačuje masivní výprodej. „Propad o 15 procent za dva dny se na akciích ČEZ ještě nikdy v historii nestal,“ poznamenává Petr Hadroušek z Fio banky. Je to jako řetězová reakce v jaderném reaktoru – jednou spuštěná, těžko zastavitelná.

Mezi investory se šíří nervozita. Ti drobní, kteří viděli v ČEZ stabilní investici s dividendami, nyní počítají ztráty. Institucionální hráči, jako fondy nebo banky, spekulují o časování zestátnění. „Obává se část trhu, že vláda se zestátněním počká, až se akcie propadnou, až o třetinu, jak v konsensu prognózují analytici?“ ptá se Kovanda. Konsenzus expertů Bloombergu počítá s tím, že za rok budou akcie ČEZ o 31 procent levnější – kolem 884 korun. To by znamenalo ještě větší pokles, což dělá z ČEZ rizikovou sázku.

Ale ne všichni jsou pesimisté. Někteří analytici vidí v tomto pádu příležitost. „Po úvodní volatilitě bychom dnes čekali postupný růst,“ píše Hadroušek. ČEZ má stále silné základy – dominantní postavení v české energetice, plány na rozšíření jaderné kapacity a přechod na zelenou energii. Vláda, přestože mluví o zestátnění, zdůrazňuje, že chce posílit strategickou roli firmy, což by mohlo přinést dlouhodobé výhody. Havlíčekův komentář o „konkrétních přípravných krocích“ naznačuje, že proces je teprve na začátku, což dává investorům čas na reakci.

Přesto se mezi obchodníky šíří příběhy o „výplachu“ – masivním prodeji, který čistí trh od slabých rukou. „Vidina pádu o 50 procent,“ spekuluje jeden z analytiků e15.cz, i když to zní přehnaně. Skutečnost je, že ČEZ čelí více záminkám k prodeji: kromě zestátnění a IPO CSG tu je i globální tlak na energetiku kvůli zelené transformaci. Evropská unie tlačí na dekarbonizaci, což znamená investice do obnovitelných zdrojů, ale také rizika pro tradiční jaderné a uhelné aktivity ČEZ.

Středa 21. ledna přinesla mírné uklidnění – akcie ČEZ otevřely s mírným růstem, ale volatilita zůstává. Index PX se pohybuje v červených číslech, ale ne tak dramaticky jako v úterý. Investoři sledují, zda se pád zastaví, nebo zda přijde další vlna. „Evropa otevře vlažně,“ předpovídá Patria.cz, s odkazem na asijské poklesy a americké futures.

Dlouhodobě se ČEZ ocitá na křižovatce. Zestátnění by mohlo znamenat stabilnější, ale méně atraktivní investici pro soukromé akcionáře. Na druhé straně, pokud vláda nabídne férovou výkupní cenu – loni se mluvilo o 1500 korunách za akcii – mohlo by to minoritním vlastníkům přinést zisk. Ale s aktuální cenou kolem 1120 korun se tato vidina vzdaluje.

Tento týden ukázal, jak křehké jsou trhy – stačí slova politika, vstup nového hráče a globální napětí, aby se miliardy vypařily. Pro českou ekonomiku, kde ČEZ hraje klíčovou roli v energetické bezpečnosti, to znamená potřebu opatrnosti. Investoři, kteří zůstanou, budou doufat v obrat; ti, kteří utekli, možná litovat zmeškané příležitosti.

Zdroje:

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/6770782/pad-cez-vyprodej-americkych-aktiv-a-utek-ke-zlatu.html

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-akcie-cez-padaji-uz-druhy-den-reaguji-na-havlickova-slova-o-zestatneni-296774

https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/akcie-cez-jeste-zrychlily-brutalni-pad-investori-spekuluji-o-vlivu-strnadova-vstupu-na-burzu-1430260

https://byznys.hn.cz/c1-67836090-komentare-o-zestatneni-firmy-i-vstup-csg-na-burzu-za-propadem-akcii-cez-muze-byt-podle-analytiku-nekolik-faktoru

https://ekonomickydenik.cz/akcie-cez-spadly-15-procent