Článek
tento pražský rodák se proslavil svou všestranností. Od studentských let na FAMU po současné improvizační vystoupení v Partiče, Kohák ovládá svět médií s lehkostí, která skrývá desetiletí tvrdé práce. V roce 2025, kdy slaví padesátku, se vrací k novým výzvám, včetně roastu v Praze a návštěvy Expo v Japonsku. Jeho příběh je oslavou kreativity, kde se mísí smích, rodinný život a nekončící energie.
Praha se v sedmdesátých letech ještě vzpamatovávala z normalizace, když se 10. října 1972 narodil Jakub Kohák. Jeho dětství probíhalo v typické pražské rodině, kde se mluvilo o umění a filozofii – jeho otec Jaroslav Kohák byl známý myslitel a ekoložický aktivista, což na Jakuba zanechalo stopu. Malý Kuba, jak ho volali doma, už v raném věku projevoval zájem o filmy a televizi. „Od malička jsem se díval na všechno, co se dalo, a představoval si, jak bych to natočil jinak,“ vzpomíná v rozhovorech. Jeho albánské předky – děda byl Albánec – dodávaly rodině exotický nádech, který se později objevil i v Kohákově humoru.
Školní lavice pro Jakuba nebyly ideálním místem. Raději experimentoval s kamerou, kterou si půjčoval od kamarádů. Po maturitě se rozhodl pro Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění (FAMU), kde se věnoval oboru produkce. Studium v devadesátých letech bylo chaotické – země se měnila, a s ní i svět médií. Kohák zde naučil základy režie, scénáristiky i herectví. „FAMU mi dala nástroje, ale hlavně svobodu experimentovat,“ říká. Během studií se poprvé objevil před kamerou v malých rolích, ale brzy pochopil, že jeho silou je režie.
První velký úspěch přišel rychle. Ještě jako student se zapojil do tvorby reklam, což se stalo jeho specialitou. V roce 1999 získal cenu Anděl za nejlepší český videoklip, což mu otevřelo dveře do světa komerční tvorby. Od té doby režíroval stovky spotů pro velké značky. Kofola, Pepsi, Vodafone, T-Mobile, Fio banka, DPD nebo Nadace Terezy Maxové – to jsou jen některé z nich. Jeho reklamy nejsou obyčejné: plné humoru, originálních nápadů a české ironie. Například kampaň pro T-Mobile, kde hrál postavu Zadara Volaniče, se stala kultovní. „Reklamy jsou jako krátké filmy – musí zaujmout za třicet sekund,“ vysvětluje Kohák. Jeho práce pro Stillking Film od roku 2001 mu zajistila mezinárodní uznání; mnoho jeho spotů se promítalo i v zahraničí.
Ale Kohák není jen režisér. Herectví se stalo jeho druhým domovem. První výraznou roli dostal ve filmu Čert ví proč (2003), kde se objevil jako energický mladík. Pak přišel U mě dobrý (2009), kde jeho timing a komediální talent zářily. Ve snímku Hlídač č. 47 (2013) ztvárnil postavu, která ukázala jeho schopnost hrát i dramatičtější role. Mezinárodní průlom přišel s EuroTrip (2004), americkou komedií, kde se objevil po boku Matta Damona a dalších hvězd. „Natáčení v USA bylo šílené – od nuly na stovku,“ směje se. V českých produkcích se stal nezapomenutelným jako Kája Vachopulos v seriálu Okresní přebor (2009) a jeho pokračování Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka (2013). Tato role, plná fotbalového humoru a venkovských stereotypů, mu vynesla fanoušky po celé republice.
Další milníky v herecké kariéře? Film Instalatér z Tuchlovic (2016), kde hrál hlavní roli vesnického podivína žijícího u mámy (Evy Holubové). Tento snímek, který Kohák i režíroval, byl plný absurdného humoru a stal se hitem. „Hrával jsem chlapa, který se bojí světa, ale já sám jsem opak – miluju dobrodružství,“ komentuje. V seriálu Přístav (2018) se proměnil v Adama Draka, doktora s temnou minulostí. V Doktoři z Počátků (2020) ztvárnil Marka Kostku, což ukázalo jeho dramatický rozsah. A v animovaném Esa z pralesa (2021) a Zprávy esa z pralesa (2023) daboval Boba, což bylo příjemné osvěžení. Kohák se nebojí experimentů – v roce 2021 se objevil v Láska na špičkách, romantické komedii, kde ukázal jinou stranu své osobnosti.
Televize a rádio jsou pro Koháka domovem. V skečovém seriálu Pečený sněhulák České televize (2009) režíroval i hrál, což bylo směsí jeho talentů. Jako moderátor se prosadil v improvizační show Partička, kde od roku 2021 nahradil Igora Chmelu. Zde moderuje i hraje, což vyžaduje rychlé myšlení a improvizaci. „Partička je jako terapie – směješ se nad chaosem života,“ říká. V rádiu Evropa 2 je od let každodenně „Bombucmanem“ v ranní show, kde brání práva posluchačů s humorem. V letech 2016–2019 a znovu 2021 byl porotcem v Tvoje tvář má známý hlas, kde jeho upřímné komentáře bavily diváky.
Divadlo? Ano, i tam. V roce 2013 se objevil v Večírek, komedii režírované Ondřejem Sokolem, kde scénář napsal Michal Suchánek. „Divadlo je živé – žádné střihy, jen ty a publikum,“ popisuje. Jeho improvizační dovednosti z Partičky se zde perfektně hodí.
Spisovatelství je další kapitola. V roce 2014 vydal Objevy a Svět podle Koháka, sbírky esejů plné anekdot z života. Pak přišly Kůly v plotě (2019) a Svět podle Koháka: Kůly v plotě 0.5 (2019), kde se vysmívá všedním absurditám. „Píšu, abych se uvolnil – humor je můj štít,“ vysvětluje. Jeho knihy se staly bestsellery, protože čtenáři se v nich poznávají.
Hudba? Kohák je pátým členem kapely Wohnout, kde občas vystupuje. V roce 1999 získal Anděla za videoklip, a jeho hudební vkus ovlivňuje i reklamy. „Hudba je pro mě jako soundtrack k životu,“ říká.
Osobní život Koháka je klidný ostrov v bouři kariéry. Je ženatý s Barborou, se kterou má dva syny: Jana (Zlatana Jana Koháka) a Wolfganga Amadea. Rodina je pro něj posvátná. „Doma jsem obyčejný táta – vaříme, hrajeme si, smějeme se,“ sdílí. V rozhovorech zmiňuje, jak se snaží chránit děti před slávou. V lednu 2025 zveřejnil staré vojenské fotky, kde se směje své degradaci na vojáka: „Vojna nebyla pro mě – raději kamera než puška.“
Rok 2025 je pro Koháka plný novinek. V březnu se objevil na Českém lvu s Barborou, kde společně zářili na červeném koberci. V létě odletěl do Japonska na Expo 2025 v Ósace, kde navštívil český pavilon a sdílel zážitky na sociálních sítích. „Japonsko je jako sci-fi film – inspirace pro nové projekty,“ napsal. Největší událost? Roast 28. října v Divadle Hybernia v Praze, kde se posadí do horkého křesla. „Budu se smát sám z sebe – to je nejlepší trénink,“ slibuje. Jeho sociální sítě, jako oficiální profil na X (@jakubkohak3), jsou plné vtipů a backstage pohledů.
Kohákova kariéra není bez výzev. Pandemie covid-19 zastavila natáčení, ale on se adaptoval – online improvize a podcasty. „Život je jako impro – musíš reagovat na to, co přijde,“ říká. Jeho energie ho pohání dál; v plánu má nový film a knihu. Jako sportovec – miluje fotbal a běh – udržuje formu. „Bez pohybu bych se zbláznil,“ přiznává.
Jakub Kohák je příkladem, jak se dá v české zábavě udržet nahoře díky talentu a humoru. Od reklamních hitů po divadelní scény, jeho cesta inspiruje. V padesátce se necítí starý – naopak, plný nápadů. Čekáme na další kapitolu tohoto neúnavného tvůrce.
Zdroje:
