Článek
Migrace je bezesporu jedním z nejvíce polarizujících témat současného Německa. Země, která během migrační krize v roce 2015 přijala více než milion uprchlíků, se dnes potýká nejen s otázkami jejich integrace, ale také s kontroverzní diskuzí o vlivu migrace na kriminalitu. Mnozí kritici upozorňují na to, že data, která jasně poukazují na zvýšenou kriminalitu v souvislosti s migrací, jsou často zastiňována politickou korektností. Ta podle nich brání otevřené diskuzi a objektivnímu posouzení problémů.
Zprávy o incidentech spojených s migranty jsou často předmětem mediálních debat, ale ještě častěji bývají označovány za senzacechtivé, nebo naopak bagatelizované. Obě strany debaty přitom mají tendenci vybírat si data podle své potřeby. Je však možné najít v tomto chaotickém prostředí pravdu?
Citlivá čísla: Co říkají statistiky?
Podle oficiálních německých statistik, které pravidelně zveřejňuje Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt, BKA), existují konkrétní data, která naznačují určitý nárůst kriminality mezi skupinami migrantů, zejména těch, kteří do země přišli během migrační krize v letech 2015–2016. Statistiky uvádějí, že v některých kategoriích, jako jsou násilné trestné činy, loupeže nebo sexuální delikty, byl zaznamenán statisticky významný nárůst právě v oblastech s vysokým zastoupením migrantů.
Například zpráva BKA za rok 2021 ukázala, že cizinci tvoří 33 % podezřelých z násilných trestných činů, ačkoli tvoří jen přibližně 13 % populace. Zpráva rovněž ukázala, že mezi migranty, kteří do Německa přišli od roku 2015, byl podíl mladých mužů ve věku od 18 do 35 let výrazně vyšší než v německé populaci, což podle expertů může kriminalitu částečně vysvětlovat. Avšak i tato data jsou často předmětem vášnivé interpretace – jedni hovoří o potvrzení obav, druzí o statistické anomálii nebo důsledku špatné integrace.
Politická korektnost: Zamlčování nebo ochrana před stigmatizací?
Klíčovým problémem se ukazuje být právě politická korektnost. Ve snaze zabránit stigmatizaci a diskriminaci přistěhovalců německá vláda i média často raději mluví obecně o kriminalitě bez důrazu na původ pachatelů. Zastánci tohoto přístupu tvrdí, že uvádění původu pachatelů přispívá k růstu xenofobie a extrémismu. Kritici naopak říkají, že zatajováním informací vláda ztrácí důvěru veřejnosti, která pak hledá pravdu v alternativních zdrojích, často méně spolehlivých a mnohdy zavádějících.
Tato situace má ještě další efekt – zvyšuje popularitu pravicových stran, jako je Alternativa pro Německo (AfD), které otevřeně využívají téma migrace a kriminality ve své politické agendě. Politici hlavního proudu, zejména z vládnoucích stran SPD a Zelených, se pak dostávají do obtížné pozice, kdy se bojí otevřeně diskutovat o skutečných problémech kvůli obavě z obvinění z rasismu nebo xenofobie.
Proč fakta nestačí?
Diskuze o migraci a kriminalitě v Německu má ještě jednu dimenzi – kulturní rozdíly. Podle sociologů a expertů na migraci se část problému s kriminalitou vysvětluje právě obtížnou integrací migrantů, kteří se často cítí vyloučeni ze společnosti. Pocity frustrace a sociální izolace vedou k radikalizaci nebo zvýšenému riziku kriminálního chování, zejména u mladých mužů.
Studie Institutu Maxe Plancka potvrzuje, že vyšší kriminalita u migrantů je často spojena právě se sociálními faktory jako je chudoba, nezaměstnanost a nedostatek integrace. To však neznamená, že problém neexistuje, ale že řešení by měla směřovat spíše k integraci než ke stigmatizaci. Politická korektnost však bohužel vede spíše k popírání problémů než k hledání konstruktivních řešení.
Nebezpečí ticha
Odmítání otevřené diskuze o kriminalitě a migraci vytváří v německé společnosti riziko hlubších konfliktů. Když politici nechtějí nebo nemohou otevřeně diskutovat o datech, veřejnost se začne obracet na extrémnější zdroje informací, což vede k radikalizaci nejen pravicové, ale paradoxně i levicové části společnosti. Klesá důvěra v média a politiky a společnost se polarizuje.
Skutečným nebezpečím není to, že migranti páchají více trestných činů než Němci. Nebezpečím je spíše to, že politická korektnost, obava ze stigmatizace a snaha o vyváženost vytváří prostor pro růst extrémních názorů, které problém pouze eskalují.
Otevřenost místo strachu
Pokud chce Německo skutečně zvládnout migraci a její dopady na kriminalitu, musí se zbavit strachu z otevřeného dialogu. Politická korektnost by měla sloužit jako nástroj ochrany menšin před diskriminací, nikoli jako bariéra k pravdivým a otevřeným diskuzím.
Skutečná řešení budou vždy vycházet z dat, která však musejí být interpretována v kontextu, nikoliv jako izolované statistiky. Politici by měli být ochotni čelit i nepříjemným faktům a vést diskusi otevřeně – ne proto, aby rozdmýchávali nenávist, ale proto, aby společně nalezli skutečně efektivní řešení.
Z poslední doby
V posledních týdnech se objevily znepokojivé případy, které opět vyvolaly v Německu diskusi o roli migrantů ve veřejných prostorech. V Hesse, městě Gelnhausen, bylo v červnu u venkovního koupaliště Barbarossabad zadrženo několik syrských mužů ve věku 18–28 let, kteří byli obviněni z hromadného sexuálního obtěžování dívek ve věku 11 až 16 let. Tento incident upozornil na alarmující trend – dle reportu LKA bylo v roce 2024 v koupalištích v Hesse zaznamenáno 74 případů sexuálního napadení a přibližně 60 % vyšetřovaných pachatelů byli cizinci. Paralelně došlo v několika případech i k plakátovým kampaním – např. v městě Büren v Severním Porýní-Vestfálsku byly rozmístěny plakáty s ilustrací bílé ženy obtěžující tmavého chlapce s protézou, což vedlo k ostré kritice ze strany části veřejnosti, jež tvrdí, že bagatelizují skutečné demografické trendy v kriminalitě. Zároveň roste násilí a šikana mezi mladistvými extremistickými skupinami – v Sasku-Anhaltsku i v Berlíně se objevují skupiny pravicových teenagery, která organizovaně napadají migranty, LGBTQ osoby i politické oponenty, například skupina „Last Defence Wave“ byla nedávno zatčena kvůli násilným útokům a pokusu o zapálení kulturního centra. Tyto případy ukazují nejen na zneužívání veřejných prostor migranty, ale i na rostoucí extremismus a násilí mezi mladými Němci, které je třeba brát v širším společenském kontextu.
Co se musí stát, aby Německo prolomilo tabu?
Německo stojí na křižovatce. Problémy spojené s migrací a kriminalitou jsou reálné, avšak mlčení a strach z otevřeného dialogu je ještě zesilují. Politická korektnost, která měla chránit společnost před nenávistí, paradoxně vytváří prostor, ve kterém se extrémismus a polarizace jen prohlubují. Aby se situace změnila, musí se německá společnost naučit otevřeně diskutovat o nepříjemných tématech. Potřebuje politiky, kteří se nebudou bát citovat reálná data a hledat řešení místo pouhého zahlazování problémů. Německo nepotřebuje další krizi, aby začalo jednat – potřebuje odvahu přiznat realitu a postavit se problémům čelem. Jen tak zabrání radikalizaci, obnoví důvěru ve veřejné instituce a zajistí bezpečí pro všechny obyvatele – jak původní, tak ty, kteří do země přišli hledat lepší život.
zdroje:
https://www.thesun.co.uk/news/35651807/pool-sex-assault-epidemic-germany/
https://www.theguardian.com/world/2025/may/21/german-police-arrest-teenage-neo-nazis-for-alleged-attacks-on-migrants
https://www.bka.de/DE/AktuelleInformationen/StatistikenLagebilder/Lagebilder/KriminalitaetImKontextVonZuwanderung/KriminalitaetImKontextVonZuwanderung_node.html
https://www.ifo.de/en/press-release/2025-02-18/more-foreigners-do-not-increase-germanys-crime-rate
https://www.dw.com/en/immigration-has-not-raised-german-crime-rate/a-71691228
https://www.dw.com/en/germany-violent-crime-reaches-15-year-high-report/a-68758122
https://de.wikipedia.org/wiki/Einwanderung
