Článek
Kořeny v Ostravsku: Dětství plné pohybu a snů
Patrik Děrgel se narodil 24. února 1989 v Bohumíně, malém městě na Ostravsku, kde tehdejší Československo ještě dýchalo atmosférou průmyslové éry. Jeho dětství nebylo jen o hrách na ulici – chlapec s přirozenou pohybovou zdatností se dostal do hokejové základní školy, kde se učil disciplíně a týmovému duchu. „Hokej mě naučil, že tým je důležitější než jednotlivec,“ vzpomíná Děrgel v rozhovorech, kde často zdůrazňuje, jak sport ovlivnil jeho přístup k životu.
Školní lavice na Základní škole Mládí v Orlové nebyly pro něj vždy snadné. Patrik je otevřeně dysgrafik a dyslektik, což mu komplikovalo učení, ale naučilo ho vytrvalosti. „Lepší je být dyslektik a dobrý člověk než mít samé jedničky a být pěkná svině,“ řekl jednou v interview, kde se smál svým „slabostem“ a ukázal, jak je přeměnil v sílu. Tyto rané zkušenosti ho vedly k umění jako k úniku i sebevyjádření. Již jako teenager objevoval svět divadla, což se stalo klíčem k jeho budoucnosti.
Po základní škole se rozhodl pro Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, kde se poprvé setkal s profesionálním divadlem. Během studia účinkoval v Divadle Petra Bezruče a Těšínském divadle, kde si vyzkoušel první role. Ostrava mu dala nejen vzdělání, ale i příležitost k experimentování – hrál v místních produkcích, které mu otevřely dveře k větším scénám. „Ostrava je místo, kde se rodí umělci, protože tu musíš bojovat o každý úspěch,“ popisuje Děrgel své kořeny, které ho naučily oceňovat tvrdou práci.
Pražské lavice: Studium na DAMU a první divadelní kroky
Přestěhování do Prahy bylo pro mladého herce velkým skokem. Na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU) pokračoval ve studiu herectví, kde se rychle prosadil svou charismou a všestranností. DAMU mu poskytla nejen teoretické základy, ale i síť kontaktů, které mu pomohly v kariéře. Během studia se zapojil do různých projektů, včetně experimentálních inscenací, které testovaly jeho hranice.
První velký impuls přišel v sezóně 2011/2012, kdy se stal členem Švandova divadla na Smíchově. Toto pražské divadlo se stalo jeho domovem, kde se poprvé setkal s veřejností v plném rozsahu. Jedna z klíčových rolí byl titulní Hamlet v inscenaci podle Shakespeara. Tato role, plná vnitřních konfliktů a filozofických otázek, Děrgela katapultovala do centra pozornosti. Za ztvárnění melancholického dánského prince získal v roce 2013 Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. Rok poté následovala nominace na Cenu Thálie za nejlepší mužský herecký výkon v činohře – ocenění, které potvrdilo jeho místo mezi elitou českého divadla.
Švandovo divadlo mu umožnilo experimentovat s různými žánry. Hrával komedie i dramata, což rozšířilo jeho repertoár. „Divadlo je zrcadlo společnosti, musí odrážet naše radosti i bolesti,“ říká Děrgel o svém přístupu k herectví. Jeho energie na jevišti přitahovala diváky, kteří oceňovali jeho přirozenost – žádné předstírané pózy, jen syrová emoce.
Národní divadlo: Od člena souboru k hostujícímu umělci
V roce 2015 přišel milník, který změnil Děrgelovu kariéru: stal se členem souboru Činohry Národního divadla v Praze. Tato prestižní instituce, s tradicí sahající do 19. století, mu nabídla platformu pro velké role. Mezi jeho nejúspěšnější patřila postava des Grieuxe v opeře Manon Lescaut, jejíž premiéra proběhla 11. února 2016. Tato role spojila jeho herecké i zpěvové dovednosti, protože Děrgel není jen hercem, ale i zpěvákem. Jeho hlas, silný a emotivní, zaplnil sál Národního divadla a získal uznání kritiků.
Během šesti let v souboru (2015–2021) se objevil v řadě produkcí, od klasiky po moderní dramata. Národní divadlo mu umožnilo spolupracovat s špičkovými režiséry a herci, což ho posunulo vpřed. Po roce 2021 se rozhodl odejít z pevného angažmá a přešel na volnou nohu, kde hostuje. „Chci mít svobodu volby rolí, ne se nechat spoutat jedním místem,“ vysvětloval své rozhodnutí v rozhovoru z roku 2025. Tento krok mu otevřel dveře k širšímu spektru projektů, včetně nezávislých divadel a filmových nabídek.
Dnes hostuje nejen v Národním divadle, ale i v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, kde se vrací ke svým kořenům. Mezi aktuálními projekty patří obnovená premiéra inscenace A tak tě prosím, kníže v Divadle v Řeznické, kde hraje po boku Jiřího Štrébla a Evy Salzmannové. Premiéra proběhla 28. září 2024 a setkala se s pozitivním ohlasem za svou hloubku a humor.
Filmové plátno: Od debutu k seriálovým hitům
Herectví Patrika Děrgela se neomezuje na jeviště – film a televize jsou oblastmi, kde září jeho všestrannost. Debutoval v roce 2010 rolí prince Richarda ve filmu Škola princů, komedii o mladých lidech hledajících své místo ve světě. Tato role mu otevřela dveře do filmového průmyslu a ukázala jeho komediální talent.
Brzy následovaly dramatičtější projekty. V roce 2013 se objevil v mezinárodně oceňovaném filmu Hořící keř Agnieszky Holland, kde ztvárnil mladého aktivistu v příběhu o protikomunistickém odboji. Tato role mu přinesla uznání za autentický výkon, který odrážel historickou realitu. Další významný film byl El Klásiko z roku 2015, fotbalová komedie, kde Děrgel hrál energickou postavu, inspirovanou svým hokejovým minulým.
Jeho filmografie zahrnuje i Don't Stop (2016), kde se ukázal v romantické roli, a Muzzikanti (2017), hudební drama o lásce k hudbě. V roce 2018 přišel Fotograf, thriller, který zdůraznil jeho schopnost ztvárňovat komplexní charaktery. Kritici chválí Děrgela za to, jak se dokáže adaptovat – od lehkých komedií po temná dramata.
Televize mu dala stabilní přítomnost. Od roku 2019 hraje MUDr. Patrika Máru v dlouholetém seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde ztělesňuje empatického doktora řešícího nejen lékařské, ale i osobní krize. Tato role ho udržuje v domácnostech Čech a Moravy a ukazuje jeho schopnost budovat dlouhodobé charaktery. Další seriály zahrnují V.I.P. vraždy (kapitán Tomáš Beran, 2016), Odznak Vysočina (Vašek Kocián, 2022 a 2024), Kriminálka Anděl, Helena, Ulice a Modrý kód. V roce 2024 se objevil v epizodách, které zdůraznily jeho dramatický rozsah, a v roce 2025 se očekávají nové série Ordinace.
Hudba jako druhé srdce: Zpěv, soutěže a kapela
Patrik Děrgel není jen hercem – hudba je pro něj stejně důležitá. Již během studií hrál na kytaru a zpíval v místních souborech. V roce 2018 se zúčastnil páté řady soutěže Tvoje tvář má známý hlas, kde napodoboval celebrity jako Karel Gott nebo Lucie Bílá. Skončil na třetím místě, což mu přineslo popularitu mezi širším publikem. V šesté řadě působil jako herecký kouč, kde radil soutěžícím, jak spojit herectví se zpěvem.
Jeho hudební vášeň se projevuje i v kapele EMA, kde hraje na kytaru a zpívá. Skupina mixuje rock s folkovými prvky, a jejich skladby jako Volání (2024) rezonují s tématy lásky a svobody. „Hudba je pro mě terapii, umožňuje mi vyjádřit to, co slova nestačí,“ říká Děrgel. Kapela vystupuje na festivalech a jejich hudba se objevuje na platformách jako YouTube, kde si získávají fanoušky.
Soukromý svět: Rodina, sport a lekce z života
Mimo reflektory žije Děrgel plným životem. V roce 2019 se oženil s herečkou Markétou Děrgelovou, se kterou se setkal během společných projektů. Jejich svatba byla intimní, obklopená blízkými. Mají dvě děti: syna Vavřince, narozeného v roce 2016, a dceru Miru z roku 2021. Rodina je pro Děrgela středobodem – „Děti mě naučily trpělivosti a co znamená být skutečným mužem,“ přiznává v rozhovoru z června 2025.
Sport zůstává jeho vášní. Thajský box, který praktikuje, mu pomáhá udržovat kondici a mentální rovnováhu. „Bojové sporty mě učí respektu k sobě i soupeři,“ vysvětluje. Tento životní styl ovlivňuje i jeho role – v nedávné inscenaci Forman, kde ztvárnil režiséra Miloše Formana, se zabýval tématy mužnosti a identity. Premiéra na Letní scéně Musea Kampa v létě 2025 vrací tuto produkci, kde Děrgel sdílí hlavní roli s Markem Adamczykem. Inscenace odhaluje méně známé stránky Formanova života, včetně jeho pražských kořenů, a spojuje se se zážitkovými prohlídkami.
Děrgelova cesta není bez výzev. Odchod z Národního divadla v roce 2021 byl riskantní, ale umožnil mu volnost. V roce 2025 mluví o tom, jak se na volné noze cítí osvobozený: „Můžu si vybírat role, které mě baví, a soustředit se na rodinu.“ Jeho příběh inspiruje – od dyslektického kluka z Ostravska k herci, který ovládá jeviště i plátno.
Budoucnost plná příležitostí: Co přijde dál?
Patrik Děrgel je v plném rozkvětu. V roce 2025 se očekávají nové epizody Ordinace, možná i filmové projekty. Jeho hostování v divadlech jako Divadlo Palace nebo JT Promotion naznačuje široký repertoár. S kapelou EMA plánují nové skladby, a fanoušci se těší na další vystoupení.
Jeho příběh ukazuje, že úspěch přichází s vytrvalostí. Děrgel zůstává autentický – herec, otec, hudebník a bojovník, který inspiruje svou energií. V českém umění je oním typem umělce, který nejen hraje role, ale jeví je.
Zdroje:
