Válka ze stínů se změnila v realitu: Izraelský úder a íránská odveta otřásly Blízkým východem

Napětí mezi Izraelem a Íránem se v posledních měsících stupňovalo — od dronových útoků přes kybernetické sabotáže až po skrytá odstranění klíčových vědců. Tento týden ale padla poslední maska.

Ve čtvrtek nad ránem zahájil Izrael masivní letecký útok na íránská vojenská a jaderná zařízení. Během několika hodin následovala odveta ze strany Teheránu v podobě balistických raket a rojů dronů směřujících na Tel Aviv a další izraelská města.

Co přesně se stalo a jaké jsou dopady?

Ve čtvrtek 13. června v časných ranních hodinách zahájily Izraelské obranné síly (IDF) operaci „Rising Lion“. Podle izraelských médií bylo během několika minut ve vzduchu více než 200 stíhaček a několik desítek dronů, které provedly koordinovaný úder na strategické cíle v Íránu.

Mezi cíli byly:

Podle Jerusalem Post se Izraeli podařilo částečně ochromit íránskou protivzdušnou obranu. To mělo umožnit zasazení maximálních škod s minimem ztrát na straně IDF.

Útok trval necelou hodinu, ale následky byly ničivé.

V reakci na útok vystoupil íránský prezident Ebráhím Raísí a označil akci za „válečný akt“. Prakticky ihned poté začala operace „True Promise III“, rozsáhlý raketový útok proti Izraeli.

Z Teheránu a dalších míst bylo odpáleno přes 150 balistických raket a 100 dronů.

Raketa zasáhla i předměstí Tel Avivu, kde došlo ke zničení několika obytných domů a zranění více než 30 civilistů. Systém Iron Dome sice zachytil velkou část projektilů, ale podle IDF „nikdy předtím nebyl pod takovým tlakem“.

Íránská strana oznámila:

Izrael hlásí:

Zatímco IDF označila operaci za „úspěšnou misi omezeného rozsahu“, íránské ministerstvo obrany uvedlo, že „tímto činem Izrael otevřel dveře válce“.

Mezinárodní reakce byly rychlé, ale opatrné. Bílý dům vydal prohlášení, že USA „nebyly informovány předem“ o izraelské operaci a nepodporují vojenské řešení. V zákulisí ale probíhají intenzivní diplomatické hovory mezi Washingtonem, Tel Avivem a evropskými partnery.

Evropská unie i OSN opakovaně vyzvaly k okamžité deeskalaci, ale bez viditelného výsledku.

Saúdská Arábie, Egypt a Spojené arabské emiráty — státy, které v posledních letech zvažovaly sbližování s Izraelem — se zatím drží stranou, ale jejich obavy z širšího konfliktu rostou.

Izrael dlouhodobě tvrdí, že Írán vyvíjí jaderné zbraně a že „čas diplomatických jednání vypršel“. Podle Mosadu mělo Teherán v posledních měsících výrazně pokročit ve vývoji obohaceného uranu, a to navzdory mezinárodním dohodám.

Spekuluje se, že operace „Rising Lion“ měla být nejen preventivním úderem, ale i demonstrací vojenské síly před volbami v USA, kde izraelská bezpečnost hraje v debatách stále větší roli.

Mnoho expertů upozorňuje, že největším rizikem nyní není přímá válka mezi Izraelem a Íránem, ale tzv. proxy válka, tedy útoky přes zástupné aktéry.

Írán má k dispozici silné regionální spojence:

Každý z těchto hráčů může být zapojen do odvety proti Izraeli či jeho spojencům. Izrael proto rozšířil stav pohotovosti i na severní hranici s Libanonem.

Tento týden ukázal, jak křehká je rovnováha na Blízkém východě. To, co desítky let probíhalo potichu — v laboratořích, podzemních bunkrech a přes prostředníky —, se nyní odehrává přímo před očima světa.

Otázkou zůstává: Kdo z obou zemí bude ochoten ustoupit — a zda k tomu vůbec dojde, než padnou další rány.

zdroje: