Článek
Byl jednou jeden občan – pojďme mu říkat Karel. Karel byl prostý muž s prostým přáním: získat výpis z katastru nemovitostí. Co by mohlo být jednodušší, že? Ovšem v zemi, kde byrokracie má více vrstev než slavný český trdelník, se i ten nejsnazší úkol může proměnit v epickou odyseu.
Karel, stále optimistický, dorazil na první úřad. „Bez formuláře č. 24A nemáte šanci,“ prohlásil úředník. Karel vyplnil formulář s nadějí v srdci, ale po návratu byla naděje zhatěna: „Chybí vám razítko. Ale ne ledajaké, to speciální, ze středy v nepřestupných letech,“ řekl úředník s neochvějnou seriózností.
Následovala poutě okénkem za okénkem, každé s novým, bizarním požadavkem. Karel se ocitl v byrokratickém bludišti, kde každý úředník byl jako Minotaurus – s razítkem místo sekyry a hromadou formulářů místo bludiště.
V tom se objevil Pavel, byrokratický nadšenec. „Formuláře jsou moje vášeň,“ prozradil Karlův nový průvodce, který měl doma místnost plnou pečlivě seřazených složek. Společně čelili absurditám systému, bojujíce s tříhlavým drakem Duplikace Dokumentů.
Když už to vypadalo, že Karel je na pokraji zoufalství a přemýšlel o koupi vlastní tiskárny, objevil se zázrak. Skrytý za starou kávovou mašinou našel nálepku s QR kódem: „Nová e-služba – vše vyřídíte online!“ S nadějí v očích okamžitě naskenoval kód a za pár kliknutí měl výpis z katastru v e-mailu.
Karel se rozesmál a Pavel… Pavel se vrátil ke svým milovaným formulářům, pevně držící byrokratický štít i v digitálním věku.
A tak Karel s výpisem v ruce odcházel domů, v srdci s pocitem, že možná, jen možná, je světlo na konci formulářového tunelu.
