Hlavní obsah
Rodina a děti

Děti útočí na náhodné lidi. Nejsou zlé — jen jsme je nechali bez vedení

Foto: Petrtesarek /Copilot

Prázdná houpačka na večerním hřišti. Tichy symbol dítěte, které zůstalo samo v tlaku, který neumí zvládnout. Ne násilí - nepřímnost vedení.

Když děti útočí na náhodné lidi, není to zkaženost ani „nová generace“. Je to volání o pomoc. Děti dnes neumí zvládat tlak, emoce ani partu. A pokud je to nenaučíme my, naučí je to ulice.

Článek

V médiích se objevují zprávy o tom, že skupiny dětí napadají úplně náhodné lidi. Pro většinu rodičů je to šok. „Tohle by přece moje dítě nikdy neudělalo.“ A většinou je to pravda. Jenže realita je složitější.

Dnešní děti nejsou zlé.

Jsou ztracené.

Děti nemají brzdy, protože je to nikdo nenaučil

Dospělí často předpokládají, že dítě „ví, co je správné“. Ale to není samozřejmost. Dnešní svět je rychlý, hlučný, plný tlaku a emocí, které děti neumí pojmenovat ani zvládnout. A když se to nenaučí doma ani ve škole, zůstávají v tom samy.

Parta je silnější než dítě

Každý rodič ví, jak moc dítě touží zapadnout. A právě to je největší riziko. Ve skupině se i hodné dítě může nechat strhnout. Ne proto, že by chtělo ubližovat, ale protože nechce být „to slabé“. A tlak party je pro dítě silnější než jakákoliv poučka.

Online svět jim přepsal pravidla

Děti vyrůstají v prostředí, kde:

- všechno je rychlé,

- nic není doopravdy,

- násilí je jen „obsah“,

- a následky neexistují.

A pak jdou ven. A chovají se podle těch pravidel. Ne proto, že by byly bezcitné, ale protože realitu nezažily dostatečně často na to, aby ji chápaly.

Co dětem doopravdy chybí

Ne domácí úkoly.

Ne lepší známky.

Ale něco mnohem základnějšího:

- jak zvládnout vztek,

- jak ustát tlak skupiny,

- jak říct „ne“,

- jak se ozvat, když se děje něco špatně,

- jak nést následky.

Tohle je rodičovská práce. A není to snadné — protože většinu z toho nás taky nikdo neučil.

Co s tím můžeme dělat jako rodiče

Děti potřebují bezpečný prostor, kde si tyhle situace vyzkouší nanečisto. Kde pochopí, co se v nich děje, když je někdo hecuje. Kde zjistí, že strach, stud nebo vztek nejsou ostuda, ale signál.

Potřebují dospělé, kteří s nimi o tom mluví.

Ne moralizují.

Ne křičí.

Ale učí je rozumět sobě i ostatním.

Tvrdá pravda pro nás rodiče

Když děti nenaučíme zvládat tlak,

naučí je to ulice.

A ta učí tvrdě, rychle a bez slitování.

To, co dnes vidíme v médiích, není selhání dětí. Je to selhání nás dospělých. A pokud chceme, aby se to změnilo, musíme jim vrátit něco, co jsme jim omylem vzali: jistotu, vedení a schopnost zvládat svět, který je silnější než ony.

---

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz