Článek
V posledních hodinách jsme se dozvěděli, že Ústavní soud nám předhodil rozhodnutí, které by se dalo přirovnat k jemnému umění starého hodináře. Představte si toho šedivého pána, jak se sklání nad dřevěnými kyvadlovými hodinami, s lupou připevněnou k čelu a drobným šroubovákem v ruce. Připomíná to trochu našeho milovaného poslance, který se snaží opravit starý počítač pomocí kladívka - oba mají dobré úmysly, ale výsledek je poněkud nejistý.
Na jedné straně máme staré hodiny, jejichž tikot nám připomíná dobrou starou klasiku, něco, co se vyrábělo s láskou a péčí. To je trochu jako náš důchodový systém - klenot plný zubatých koleček a pružin, které byly kdysi špičkou techniky. Na straně druhé stojí moderní čas, symbolizovaný například tím, jak se v posledních letech zvyšuje důchodový věk, snažící se udržet krok s rychlým tempem života. Tyto dvě generace se sice občas kývnou přes plot a zavolají si „dobrý den“, ale nikdy spolu nebudou chodit ruku v ruce.
A tak, s úsměvem na rtech, který se snaží skrýt lehké rozčarování, pozorujeme starého hodináře, jak se snaží dát svým hodinám nový rytmus. Je to trochu jako sledovat naše politiky, jak se pokoušejí reformovat důchodový systém - točí korunkou, natahuje pružinu, ale přesto je jasné, že kyvadlo starých hodin už nikdy nebude tikat v synchronizaci s pulsujícím tempem dneška. Valorizace důchodů nenastane jen tak sama od sebe, stejně jako se starý Ford T nenaučí najednou jezdit na elektřinu.
Ústavní soud, ve své roli hodináře, který střeží spravedlivý chod našich životních hodin, zamítl návrh na valorizaci důchodů. Možná je to signál, že je čas vyměnit staré hodiny za nové. Nebo alespoň pochopit, že opravy mohou vyžadovat více než jen drobné úpravy – možná je třeba celý mechanismus přepracovat. Až to politici pochopí, možná se dočkáme hodin, které ukazují správný čas. Ale do té doby si můžeme s nostalgií poslechnout tikot starých hodin a s úsměvem akceptovat, že některé věci se prostě mění pomaleji než chod moderního světa.
Když už mluvíme o změnách, zajímalo by mě, kdy náš milovaný poslanec konečně vymění kladívko za USB klíč…
