Článek
Ach, politika, ta věčná scéna, kde se každý snaží být harlekýnem a kde pravda často mění masky rychleji než herec v šatně. Česká politická scéna je jako šatna plná kostýmů pro silvestrovskou revue – každý si vybírá ten nejflitrovanější, aby oslnil, ale když se zhasne a rozsvítí normální světlo, zjistíme, že všechny ty flitry byly jen nalepené a rychle odpadávají.
Praha v momentě příchodu Nového roku je jako velký balón nadějí naplněný do posledního kousku. Vzduch vibruje očekáváním a každý výbuch ohňostroje připomíná sliby, které politici dávají s každým novým rokem. Ale jakmile první den nového roku vykročí na scénu, zjistíme, že ten balón je opět prázdný a sliby jsou stejně křehké jako mýdlové bubliny.
Politické předsevzetí je jako ten největší ohňostroj na Silvestra – vypadá to nádherně, když to vybuchuje na obloze, ale pak rychle padá dolů a ztrácí se v temnotě noci. Všechno se vrátí do starých kolejí a my, diváci tohoto představení, si jen tiše přejeme, aby náš život nebyl jen nekonečnou reprízou téže hry, ve které se stále opakují stejné scény.
A tak zůstáváme v očekávání, že jednoho dne se politická revue promění v dílo s hlubším smyslem, kde se nebudou střídat jen výstřední kostýmy a prázdné řeči, ale kde skutečně dojde k proměně, která přinese dobro pro všechny občany. Do té doby nám však zůstává alespoň to, že i v tomto divadelním představení se najdou okamžiky, které nám vykouzlí úsměv na tváři a dodají nám sílu pokračovat dál.
