Článek
Některé novinky totiž neulehčují, ale spíš znejišťují. A mnoha lidem dávají pocit, že nákup už není pro každého. Kdo si ještě pamatuje časy, kdy u každé pokladny seděl člověk, který vás pozdravil a namarkoval nákup, ten si dnes v některých obchodech připadá jako relikt minulosti. Samoobslužné pokladny totiž zabírají čím dál větší prostor – a ty klasické pomalu mizí. Pro někoho vítaná změna. Pro jiné důvod, proč se při nákupu cítí trapně, nejistě, a někdy i zbytečně.
Nejde jen o seniory. Vadí to i mladým
Zatímco jedni považují samoobslužné pokladny za rychlé a praktické, jiní raději počkají frontu u pokladní. Nejde přitom jen o starší lidi. I mladí mají k těmto technologiím výhrady. Třeba proto, že část pokladen bývá často mimo provoz. Nebo proto, že systém zlobí a vyžaduje pomoc obsluhy. Jenže ta má většinou na starosti víc stanic najednou a čekání se tím protáhne. Kvůli potvrzení věku nebo kontrole, jestli jste všechno správně naskenovali. Výsledkem je zbytečný stres a zdržování. A právě proto se někteří raději vrací ke klasické pokladně.
Starší lidé. Ti, kteří často nemají chytrý telefon, nepoužívají internetové bankovnictví a technologie jsou pro ně velkou neznámou. Pro ně není samoobslužná pokladna pomocníkem, ale překážkou. Nevědí, kam sáhnout, bojí se, že něco pokazí, a když se tak stane, cítí se nepříjemně. Když pak stojí fronta a obsluha musí přiběhnout, protože „něco neprošlo“, cítí se jako přítěž. A tohle nikdo nechce zažít – natož opakovaně.
A tak se stává, že někteří starší lidé přestanou chodit nakupovat úplně. Požádají děti, vnuky, nebo sousedy. Nákup, který byl dřív jednoduchou samozřejmostí, se pro ně promění v bariéru. A tenhle pocit není jen smutný, ale i zbytečný.
Samoobsluhy jsou všude. Ale pomoc? Ne vždycky
Dnes už na tyhle automaty narazíte skoro v každém větším obchodě. V Tescu, Lidlu, Kauflandu, Bille, Penny i některých drogeriích. Jsou čím dál rozšířenější a vyhnout se jim začíná být těžké. Jenže zavádět technologii bez dostatečné podpory není cesta. Alespoň ne pro každého.
Obchody by měly myslet i na ty, kteří se v tomhle světě necítí jako doma. A ponechat možnost volby – pokladny s obsluhou, které zůstávají otevřené i pro ty, kdo si na moderní systémy netroufají. Ne proto, že by nechtěli. Ale protože mají právo cítit se v obchodě jistě a důstojně. Stejně jako kdysi.
