Článek
Jsi tichý přelud,
který v noci chodí,
jsi ranní mlha,
v níž se slunce rodí.
Nejsi z tohoto světa,
jsi jen vjem,
žena, která navždy
zůstává mým snem.
Tvůj smích je píseň,
co se větrem nese,
tvůj krok je lehký
jako listí v lese.
Když ruku natáhnu,
hned začneš blednout,
toužím tě spatřit,
aspoň ještě jednou.
