Článek
Usměješ se na mě, váhavé štěstí?
Bylo by krásné, znovu se nadechnout.
Možná ale čeká mě rána, pořádné pěstí.
Snad mě alespoň, bude chtít vyslechnout.
Chyba to byla velká, to nedá se popírat.
Doufám že nebyla chybou, naprosto fatální.
Důležité rozhovory, nyní budeme otvírat.
Přijde jistě nakonec, velký verdikt finální.
Můžu dál vyslovovat, to jméno sladké?
Mám šanci být tím, kdo bude ti blíž?
Jak je možné, přejít chyby titánské?
Za své hříchy, ponesu si vlastní kříž.
Nerozumím, nepobírám a nechápu,
že já jsem dostal, tvůj obrovský dar.
Tolik jsi mi dala múzo a vůbec to netušíš.
Budu navždy snažit ať nepřijde na zmar.
