Článek
Divoký let na Ibizu
Let do ráje. Tak jsme si s kámošem představovali náš výlet na Ibizu. Noční let, pár drinků před odletem a lehká nervozita z toho, co nás čeká. Ale ještě jsme netušili, že to nejzajímavější nezažijeme až na ostrově, ale už ve vzduchu.
Sedadla vedle nás obsadily dvě holky. Krásné, sebevědomé, v očích jiskřičky divokosti. Stačil jeden pohled, pár úsměvů a bylo jasné, že tenhle let nebude jen o přesunu z bodu A do bodu B. Po pár minutách jsme se přirozeně rozdělili – já s tou vášnivější, kámoš s druhou.
Začalo to nevinně. Lehké dotyky, flirt, neškodné laškování pod dekou, která měla skrýt to, co se skrýt nedalo. Její ruka zajela tam, kam chtěla, a já se jen opřel, zavřel oči a užíval si ten adrenalin. Letadlo se kolébalo v noční tmě, ale já vnímal jen její horký dech u mého ucha.
Pojď,
Zašeptala mi do ucha a s ďábelským úsměvem kývla směrem k zadní části letadla. Malinké WC. Legendární místo pro ty, co se nebojí. Srdce mi bušilo, ale vzrušení bylo silnější než rozum. Nenápadně jsme se zvedli a zmizeli za dveřmi.
Uvnitř bylo těsno. Těsno a horko. Její rty se na mě okamžitě přisály, její tělo se tisklo ke mně, a než jsem se stihl nadechnout, byli jsme v tom. Letadlo se houpalo, turbulence nám přidávaly na intenzitě, a my se smáli mezi tichými vzdechy.
Ten okamžik byl jen náš, ve výšce 10 kilometrů nad zemí, mezi nebem a peklem.
Když jsme se vrátili na svá místa, kámoš na mě jen mrknul. I jeho slečna vypadala spokojeně. Noční let pokračoval v poklidné atmosféře, ale my už věděli, že tohle bude dovolená, na kterou nikdy nezapomeneme. A že některé lety jsou prostě legendární.
