Článek
Už od mala jsem byla hodně zvědavé dítě. Místo toho, abych si hrála s hračkami a s kamarády, tak jsem nejraději vždycky někde lezla. A bylo mi jedno, jestli je to s mým bratrem a nebo jsem sama. Tohle zkoumání mi vydrželo i do dospělosti, kdy jsem si oblíbila půdy a temná místa domu.
To mě zaujalo, když jsem potom měla vyklidit půdu. Je to taková oáza klidu a věcí, kdy člověk může toho opravdu hodně najít. Někdy si říkám, co bych dělala, kdybych opravdu našla někde na půdě obrovský poklad! Nejlepší také na tom je, když je půda opravdu hodně stará. Většinou tohle mívají důchodci a nebo opravdu hodně staré domy.
A proto, když jsem potom pomáhala babičce a dědečkovi vyklízet půdu, která měla tři patra, tak jsem tam opravdu našla veliké poklady. Našla jsem tam opravdu staré keramické vázy a také formy na pečivo. Vy se tomu možná smějete, ale věřte mi, že v dnešní době je o takové věci opravdu veliký zájem. Na půdě jsem také našla opravdu krásné malované obrazy, které ovšem byly ale od neznámého autora. Ale i tohle se dalo prodat.
Pokud vás zajímá, za kolik jsem třeba potom prodala staré keramické vázy, tak by vás to asi překvapilo. Zbytek rodiny mi říkal, že jsem jako vetešnice, že sbírám jako odpad, ale když jsem za jednu ze sedmi váz dostala skoro tři tisíce korun, tak rodina jen koukala s otevřenou pusou.
Zbohatnout můžete i s odpadem, jak tomu říká rodina. Pro mě tento „odpad“ je ale zdroj skvělých peněz. A jak všichni víme, tak peněz není nikdy dost. Proč vyhazovat harampádí, když pro někoho je to poklad!