Článek
Ležela v odpočívárně jednoho saunového centra, zabalená do prostěradla a četla si knížku od Patrika Hartla. Ležel jsem na lehátku proti ní a přemýšlel, jestli ji nepozvu na drink. Vyřešila to však za mě: „Nevíte, jak fungujou tyhle čipy, když si objednám na baru pití?“ zeptala se asi po půl hodince, kdy jsme v odpočívárně zůstali jen sami dva. No, a bylo to. V saunovém baru jsme následně proseděli asi dvě hodiny a skvěle si popovídali.
Vypadala jako bohyně
Líbilo se mi, jaký má přehled. Říkala, že pracuje v marketingu jedné docela velké společnosti. Slovo dalo slovo a domluvili jsme si hned na druhý den společný squash. A nezůstalo jenom u squashe. Přibývaly společné výlety, víkendy, přišla první společná dovolená. Vše vypadalo skvěle, přitahovala mě, tělo měla jako bohyně, takže svatba po roční známosti byla vlastně takovým logickým vyústěním. Logickým?
Růžové brýle jsem si sundal brzy
Jenže už půl roku po svatbě se začaly objevovat první neshody. Alena chodila z práce domů pozdě a začala mít problematický vztah s alkoholem. Ne snad, že by chodila domů opilá, ale vždy bylo poznat, že si někde nějaký ten drink dala. To, co se zdálo být v počátku jako skvělá láska, začalo postupně blednout. Zdálo se, že Aleně vše vyhovuje a styl života, který vede, je přesně to, co od vztahu očekávala. Já na tom však byl úplně jinak.
Nevěra na denním pořádku
Po roce se začaly objevovat první opravdu velké neshody. Provalila se Alenina nevěra s kolegou z práce a další aférky na sebe nenechaly dlouho čekat. V jedné slabé chvilce mi Alena dokonce přiznala, že jí vzrušuje chodit do sauny a sledovat, jak se ji někdo snaží oslovit. Během toho roku se tam prý blíže sblížila se třemi muži. Stalo se tedy, co se stát muselo a požádal jsem o rozvod.
Rozvod byl náročný
Rozvod byl pro mě jediným logickým krokem, který mě mohl osvobodit od nezdravého vztahu, který mi ubližoval. Ačkoli jsme neměli děti, proces rozvodu byl hodně bolestivý. Vše musel řešit soud, byly to nepříjemné tahanice o byt, hypotéku i auto. Z Aleny se najednou stala „zlatokopka“, která měla pocit, že když do bytu koupila předložku do koupelny, tak je byt její. Měl jsem štěstí, že jsem si hypotéku začal vyřizovat ještě před svatbou. A i když Alena potom k hypotéce přistoupila, vše se nakonec vyřešilo vrácením peněz a byt mi zůstal. Byl to ale boj.
Láska je slepá
Že je láska slepá, jsem slyšel stokrát. Jenže láska slepá nebyla. Slepý jsem byl já. Viděl jsem jenom její tělo zabalené v prostěradle a ostatní mi unikalo. Třeba hned její první věta v sauně ohledně fungování čipu v saunovém baru. Vždyť v té odpočívárně měla na stolečku sklenku vína a vodu. Moc dobře tehdy věděla, jak čip v baru funguje. A moc dobře věděla i to, jak fungujeme my, muži…
