Vzal si prostitutku a je spokojený. Nikdo mu to ale nevěří

Když se na třídním srazu po deseti letech potkáte se spolužákem, se kterým jste seděli čtyři roky v lavici, můžete si být jisti, že se dozvíte hodně, ale skutečně hodně zajímavých informací. Já se například dozvěděl to, že mě platonicky milovala spolužačka, zjistil jsem, kdo tenkrát na chmelové brigádě vypustil u třech traktorů pneumatiky, nebo také to, že si můj spolužák vzal za manželku dívku, se kterou se seznámil na erotickém privátu. „Nekecej, to jako fakt?“ ptám se. „Jo, a je skvělá,“ zněla odpověď. No, nevím. Osobně bych takhle skvělou manželku asi oželel.

Jak už to na takových srazech bývá, alkohol teče proudem, stavidla konverzace se uvolňují a spolužáci navzájem zjišťují informace, o kterých doposud neměli ani potuchy. Že je spolužák Robert na holky, to se vědělo už od třeťáku. Jenže ony nebyly moc na něj. Byl to vždycky takový „humpolák“. Žádného gentlemanství se od něj nikdy žádná spolužačka nedočkala, takže to byl spíše jenom takový „pes, který štěká, ale nekouše“.

Asi i proto se brzy se svoji první ženou rozvedl a začal po rozvodu navštěvovat erotické priváty. Prý to je levnější než vykřičené domy. „A jak jsi, proboha, přišel na to, že si ji vezmeš?“, ptám se. „Byl jsem u ní asi třikrát a bylo jasný, že si rozumíme“, povídal Robert, který se pak s dívkou prý scházel už jen u sebe doma. „Jsi blázen, netrpím předsudky, ale neštvalo tě, že jste spolu a ona jde pak do práce, kde spí s jinýma?“ ptám se. Prý ne. Prý mu dotyčná řekla, že ke klientům nic necítí a je to podobné jako kdyby on byl gynekolog. Prostě práce. Tedy, takovýto přístup k tomu nejintimnějšímu, co může mezi partnery být, jsem neskousl ani po pár ginech, které jsem v tu dobu už v sobě měl.

Navíc jsem si myslel, že dotyčná musí být neskutečně krásná, když byl Robert ochoten spolknout její „živnost“. Jenže pak jsem ji viděl na fotce a musím upřímně říci, že na ulici bych se za ní asi neohlédl. No, jak se říká – „Dle gusta každého soudruha“. Není hezká, ale je třeba hodná. A prý se skvěle stará o dceru. Ano, čtete správně. Mají spolu už pětiletou dceru. Svět se asi zbláznil.

Osobně bych tedy skutečně nechtěl chodit po Praze s partnerkou, která mohla ve svém privátu přivítat kteréhokoliv z mužů, jež nás na procházce míjejí. Na druhou stranu, každý má právo začít znova a nikdo by neměl soudit druhého. Tedy nesoudím, ale obočí zvedám významně…