Záporožec ZAZ 965. V sovětské kopii Fiatu 600 se kolem Kremlu projížděl Nikita Chruščov

Komunisté chtěli, aby auto bylo čtyřmístné a aby dosáhlo rychlosti alespoň 80 km/h. Na vývoji se sice podíleli konstruktéři z automobilky MZMA, která vyráběla vozy značky Moskvič, ale ani tak se bez inspirace ve Fiatu 600 neobešli. V té době je otázka autorství a originality příliš netrápila, neboť na uvedení auta na trh měli pouhé dva roky. Z Fiatu 600 proto převzali nejen tvar karoserie, ale také koncepci s motorem vzadu. S prvním vozem ZAZ 965 údajně objížděl tehdejší vůdce SSSR Nikita Chruščov moskevský Kreml.

Motor byl ale pro sověty oříšek. První prototypy měly pod kapotou motocyklový motor ze stroje Ural. Měl objem 649 cm3 a poskytoval výkon 21 koní. Motor ale nedokázal zvládnout velké zatížení v těžkém autě a ukázal se tak jako nevhodný. Sověti koketovali i s dvouválcovým motorem BMW 600 typu boxer, ale nakonec se rozhodli pro vlastní cestu.

Motor vlastní konstrukce byl vidlicový čtyřválec o objemu 746cm3. Byl umístěn vzadu a umožnil jet autu rychlostí až 90 km v hodině. Ono ale stejně po tehdejších sovětských silnicích jezdil takovou rychlostí asi málokdo. Spotřeba cca 7 litrů byla na tehdejší dobu příznivá, takže třicetilitrová palivová nádrž vystačila na nějakých 400 kilometrů. Auto mělo čtyřstupňovou manuální převodovku a nezávisle zavěšená zadní kola. Opět podle Fiatu 600. V roce 1962 přišel na trh modernizovaný ZAZ 965 A, který měl už motor o objemu 887cm3 a disponoval výkonem 27 koní. Ten dovolil jet autu rychlostí až 105 km/h.

Zajímavostí vozu ZAZ 965 bylo protisměrné otevírání dveří, takže do auta se nastupovalo velice pohodlně. Toho využili především tělesně postižení zákazníci, pro které byla určena verze ZAZ 965 V s ručním ovládáním. Na trh se také dostala verze ZAZ 965 S, která byla určena pro svoz poštovních zásilek. Zvláštností této verze bylo pravostranné řízení, aby řidič měl blízko k chodníku. Auto nemělo zadní okna a místo zadních sedadel byl box na přepravu zásilek.

V následujících letech přišly na trh další deriváty tohoto pozoruhodného vozu, který měl motorizovat tehdejší Sovětský svaz. Ukrajinský Záporožec byl totiž jedním z mála dostupných automobilů v tehdejším Sovětském Svazu. K nám se sice oficiálně nedovážel, přesto je bylo možné na československých silnicích spatřit. O tom ale třeba zase někdy jindy.

Zdroj: Jan Tuček, Auta východního bloku; ISBN 978-80-247-2585-7