Článek
Jeden z takových nesmyslů se nedávno objevil i zde. Autorka článku psala o své kamarádce, která pobírala tak vysoké dávky od Úřadu práce, že mohla odjet na dovolenou na Maledivy. Chtělo by se napsat: „Tak teď ještě tu o Karkulce, prosím.“ Podle autorky text, pracovala její kamarádka jako OSVČ, přišla ale o práci (přeloženo: nebyla si schopna sehnat dostatek práce sama), a tak se přihlásila na Úřad práce, který jí údajně vyplácí podporu v nezaměstnanosti ve výši 14.530,-Kč a dále příspěvek na bydlení a dávky hmotné nouze. Celkem údajně 32.402,-Kč.
Jak je to s podporou v nezaměstnanosti u OSVČ
Obecně se nedá říci, kolik OSVČ na podpoře dostane. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti totiž činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % vyměřovacího základu, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % vyměřovacího základu a po zbývající podpůrčí dobu 45 % vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem pro zdravotní a sociální pojištění je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji.
Příspěvek na bydlení
Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník bytu nebo osoba, která byt užívá na základě služebnosti (věcného břemena) nebo nájemce a podnájemce celého bytu, jestliže 30 % příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem.
Z příjmu 1,7 miliónu raději na podporu?
Aby dotyčná pobírala podporu v nezaměstnanosti ve výši 14.530,- Kč, musel by být její vyměřovací základ 29.060,-Kč (kalkulováno se střední variantou 50 %). Při paušálním odvodu 60 % by to však odpovídalo měsíčnímu příjmu cca 145.000,-Kč. Ne snad, že by to nebylo teoreticky možné, ale to jako vážně živnostník s ročním příjmem 1.750.000,-Kč skončí s podnikáním a jde na Úřad práce, protože „se mu to vyplatí“, jak psala autorka zmíněné pohádky?
Papír snese vše. Hlavně, když to sype…
Jestli ono to nebude trošku jinak. Třeba tak, že autorka zmíněného textu chce sama na nějakou tu exotickou dovolenou vyrazit. A tak napíše nevyzdrojovaný text, plný různých „hausnumer“ a emotivně laděných formulací typu „Přijel na Úřad práce v luxusním SUV, ale zaparkoval ho za rohem, aby ho úřednice neviděla…“ Velká část čtenářů nad relevantností textu nijak nepřemýšlí a vesele ho sdílí dál s dovětky typu: „To je hrozný, co ta vláda dělá za nesmysly…“. Článek je čtený, provize za zobrazenou reklamu naskakují a autorka přemýšlí, jaký blábol napíše příště, aby nezůstalo jenom u jedné dovolené. Ona totiž ta její kamarádka jela na luxusní dovolené dvě…
Zdroje: MPSV; Úřad práce
