Článek
Koncem roku 1978 dostalo vývojové středisko Česana urgentní úkol. Po krachu plánů na společnou produkci automobilů s NDR bylo urychleně potřeba vymyslet inovaci pro prodejně stagnující vozy ŠKODA 105 a 120. S minimálními prostředky bylo třeba postavit s maximem stávajících komponentů referenční čtyři prototypy – to vše během tří měsíců na počátku roku 1979. Nakonec se jako nejlepší z nich prosadil bílý vůz s oficiálním označením ŠKODA 742 P, tedy s předním pohonem, interně však přezdívaný „Obrtlík“. Původ přezdívky je nasnadě: pohonná jednotka i se spojkou, převodovkou a rozvodovkou se oproti tehdejším sériovým vozům značky ŠKODA prudce otočila o 180° směrem vpřed, jak se v Čechách říká „jako na obrtlíku“. Řadový čtyřválec se tak ocitl před přední nápravou místo za zadní.
Autoři Cinkl a Fousek
V uvolněné zádi s víkem „zakousnutým“ do čela vznikl dobře přístupný prostor pro 400 litrů zavazadel, sen národa chalupářů a velmi schopná alternativa nejen k tehdy populárním, ovšem zastaralým wartburgům. Šlo o jeden z „cinklfousů“, zástupců jednotlivých koncepcí, které na sklonku 70. let narychlo připravil zkušený technik z prototypové dílny Stanislav Cinkl s bývalým závodníkem Miroslavem Fouskem. Tomu se pro jeho kreativitu a talent pro improvizaci ve fabrice přezdívalo Nobel.
Štrougal se prý zapotil
Stanislav Cinkl vzpomíná, jak prototypy přivezli do Prahy na předsednictvo vlády, tehdejší premiér Lubomír Štrougal si je osobně vyzkoušel a Obrtlík označil za nejzdařilejší. Velkou roli samozřejmě sehrál obecný nástup této koncepce na Západě i fakt, že se k ní přiklonil také Sovětský svaz. Kromě Lady Samary šlo o připravovaný malý Záporožec, jehož prototyp byl letecky dopraven do Prahy. Avií jej dovezli na srovnávací akci s prototypy škodovek. Cinkl se usmívá při vzpomínce, jak Štrougal utíral z čela pot, zřejmě jej vyděsila představa, že bychom měli v tehdy také zvažované sovětské licenci produkovat motor skoro kompletně vyrobený z drahého elektronu a nadchnout jej nemohlo ani problematické dílenské zpracování vozu ze Záporoží. Skočil prý za volant žlutého škodováckého Klasika, po půlhodině se vrátil, zkoušel dále, a nakonec označil bílý Obrtlík. Koncepce zvítězila, ale uplatnit se měla až ve zcela novém voze, pozdějším modelu FAVORIT. Obrtlík na bázi zastaralé řady Š 742 tedy posloužil, ale výroby se nikdy nedočkal. Později zamířil do mladoboleslavského ŠKODA Muzea, kde je ve veřejnosti přístupném depozitáři vystavován dodnes ve funkčním stavu.
