Článek
O tom, že by v Praze mohla být vybudována podzemní dráha, uvažoval už Ladislav Rott někdy v roce 1898. Podle jeho návrhu mělo být využito budování kanalizace, kdy by se zároveň postavily tunely pro podzemku. Ta měla směřovat z Karlína do Podolí, přičemž druhá linka měla směřovat z Malé Strany na Vinohrady. Se svým nápadem však předběhl dobu o plných 76 let.
Termín dokončení se protáhl o čtyři roky
První metro začalo totiž v Praze jezdit až v květnu 1974. Podle původních plánů to sice mělo být už v roce 1970, ale socialistické plánování a nedostatek zkušeností s podobným druhem stavby odsunuly termín o čtyři roky dále. První souprava tak z depa Kačerov vyjela 9. května 1974 na počest výročí osvobození Prahy Rudou armádou. Byla to opravdu velká událost. První jízdu si mohli užít jen vysocí straničtí představitelé. Běžní cestující se do metra dostali až druhý den, tedy 10. května 1974.
Vypráví jeden z prvních strojvedoucích
Jak vypráví jeden z prvních strojvedoucích, pan Jiří Beneš, vlaky tehdy měly pouze tři vagóny. Víc jich prostě Dopravní podnik nasadit nemohl. Neměl je. České vagóny nebyly nasazeny, takže se kupovaly vagóny sovětské. A jak už to tehdy chodilo, vše vázlo a šlo strašně pomalu. Vlaky se třemi vagóny proto zastavovaly ve stanicích uprostřed nástupiště, jejichž nevyužitá část musela být zajištěna lany, aby někdo nespadl do kolejiště. Až v srpnu 1975 se přešlo na čtyřvozové soupravy a následně na pětivozové.
Husák přijel, Svoboda ani Štrougal nikoliv
Zajímavostí podle Beneše byl fakt, že se první jízdy sice zúčastnil Gustáv Husák, který ale v té době ještě nebyl prezidentem. Tím byl v roce 1974 Ludvík Svoboda, který se však, stejně jako tehdejší premiér Lubomír Štrougal, první jízdy nezúčastnil. Důvody jejich neúčasti nejsou známé, což bylo příčinou mnoha spekulací. Zahájení provozu pražského metra, navíc v den výročí osvobození, bylo totiž významnou politickou událostí, kterou se tehdejší nomenklatura chtěla pochlubit celému světu.
Unikátní vyprávění s mnoha zajímavostmi
O zajímavostech z té doby, třeba o tom, jak se museli strojvedoucí školit několik měsíců v tehdejším Sovětském svazu, si skoro 50 minut povídal v podcastu 30 Minut Lajfu tehdejší strojvedoucí Jiří Beneš. Poslechněte si ho. Zjistíte například, jak se tehdy hlásily názvy stanic, proč byly v kabině dva strojvedoucí, nebo třeba to, proč soupravy metra neřídí ženy.
Zdroj: Podcast 30 Minut Lajfu
