Článek
Obraz muže či ženy, kteří přijedou v drahém autě pro dávky a v bytě mají plno nových spotřebičů, se často objevuje v diskuzích na sociálních sítích i v politických projevech. Jenže realita je složitější, než se na první pohled zdá.
Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) stát v roce 2023 vyplatil na dávkách státní sociální podpory přes 54 miliard korun (zdroj). Patří sem rodičovský příspěvek, přídavky na děti, příspěvek na bydlení a dávky hmotné nouze. Jen na příspěvku na bydlení šlo více než 17 miliard korun. Drtivá většina těchto peněz směřuje k rodinám s nízkými příjmy, samoživitelkám, seniorům nebo lidem, kteří se ocitli v krizové životní situaci.
Představa, že zneužívání dávek je masovým jevem, je podle odborníků spíše mýtus. „V Česku se dávky častěji nečerpají, než zneužívají,“ upozorňuje ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Ministerstvo práce navíc v posledních letech zpřísnilo pravidla. Pokud někdo ani po výzvě neprojeví snahu hledat zaměstnání, může mu být příspěvek na živobytí snížen o 30 až 40 %. Přesto některé excesy existují – například fiktivní domácnosti u příspěvků na bydlení. V absolutních číslech ale jde o stovky milionů korun ročně, což je zlomek oproti desítkám miliard, které jdou lidem v opravdové nouzi.
Otázka ale zní: může si Česko dovolit být takto štědré i v době, kdy státní rozpočet rok co rok končí v hlubokém deficitu? Jen v roce 2024 vláda plánuje hospodařit se schodkem přes 250 miliard korun. Sociální systém stojí na principu solidarity, ale pokud se do něj nebude vracet dostatek peněz z ekonomické aktivity, může se stát neudržitelným. Ekonomové varují, že pokud poroste počet lidí, kteří jsou dlouhodobě mimo pracovní trh, zatímco populace stárne, bude tlak na škrtání dávek nevyhnutelný.
Sociální dávky nejsou odměnou za nečinnost. Jsou to peníze, které mají chránit nejzranitelnější – rodiny s dětmi, seniory, lidi s postižením nebo nemocné. Ano, pokud někdo přijede v luxusním autě pro dávky, má být případ okamžitě prověřen. Ale házet všechny příjemce do jednoho pytle je nejen nespravedlivé, ale i nebezpečné.
Chceme-li ušetřit veřejné peníze, musíme zacílit na skutečné zneužívání, ne na mediálně líbivý obraz „líného parazita“. Jinak se z debaty o sociální politice stává jen další způsob, jak rozeštvávat společnost – a to je pro budoucnost země možná ještě nebezpečnější než samotné zneužívání dávek.
