Článek
Psal se rok 1987 a s mými dvěma kamarády jsme v předvečer Prvního máje vyrazili na diskotéku do Obecního domu v Praze. Tančilo se, popíjelo, a když diskotéka někdy kolem půlnoci skončila, vyrazili jsme domů. A protože jsem bydlel na Letné, tak od Obecního domu samozřejmě pěšky.
Průvod procházel tunelem
V tu dobu už byl uzavřen Letenský tunel, kterým měl za pár hodin projít prvomájový průvod, plný dělníků, rolníků, pracující inteligence a studentů, kteří museli nést transparenty s komunistickými hesly a mávat vlaječkami či mávátky.
Pompela byla hitem
Prošli jsme tedy Letenským tunelem od nábřeží na Letnou a na tramvajové zastávce u Sparty jsem s kamarády čekal na tramvaj, kterou měli odjet domů. Seděli jsme na pultu dřevěného stánku, kde se druhý den měla prodávat Pompela, tehdejší limonádový hit v kelímku, klátili nohama a přemýšleli, jak si zkrátit čekání. A pak to někoho z nás napadlo.
Vlajky se k šermu nehodí
Budeme se šermovat. Na sloupech byly československé a sovětské vlajky a nás nenapadlo nic lepšího, než je sundat a žerdě použít jako meče. Bohužel, dlouho jsme se nešermovali. Najednou, z ničeho nic, přijely dvě civilní škodovky 120, z nich vyskákali chlapíci v civilu, narvali nás do auta a někam nás vezli. Už v autě jsme dostali pár facek. Měli jsme být zticha.
Nechali nás „podusit“
Nevezli nás daleko. Za pět minut jsme byli na služebně VB v ulici Františka Křížka na Praze 7. Asi dvě hodiny nás nechali každého zvlášť připoutané k trubce od topení. Asi po dvou hodinách mě nějaký příslušník SNB odvedl do kanceláře, kde byli dva chlápci v civilu. A následovaly scény jako ve filmu.
Hodný a zlý policajt
Jeden byl hodný, druhý zlý. Zlý mi dal na pozdrav facku a řval na mě, jestli vím, co to je hanobení republiky, že můžu dostat tři roky, že moji kamarádi se už dávno přiznali a jsou doma, tak ať se taky přiznám. Pak nastoupil ten „hodný“ s tím, ať jsem rozumný, že to byla klukovina a jenom to sepíšeme a za hodinu jsem doma. A co sepíšeme? Tvůj kamarád se přiznal, že to byl jeho nápad, tak to tady potvrdíš a je to.
Chtěli to na něj hodit
Jenže já nevěděl, čí to byl nápad. Napadlo nás to tak nějak všechny najednou. Nebudu to napínat. Kamarádův strýc byl v emigraci. To jsem samozřejmě nevěděl. Estébákům by se ale náramně hodilo, aby byl v jejich rodině další „protisocialistický živel“. Bylo jim tedy ve skutečnosti jedno, čí to byl nápad. Chtěli to hodit na něj.
Vyhazov ze školy a bez řidičáku
Na služebně jsem byl až do deseti hodin ráno. Průvod už dávno odešel, rodiče šíleli, kde jsem, mobily nebyly, nedalo se jim jak dát vědět. Závěr? Odštípnutý kousek zubu, vyhazov ze školy, zákaz dodělání autoškoly. Prý jsem byl pod vlivem alkoholu. Moji kamarádi? Kromě zubu úplně stejný výsledek. Máme od té doby s kamarády tradici, že si jdeme vždy na Prvního máje sednout na drink a šermujeme vlajkami. Ovšem jenom symbolicky s těmi malými. Z Lega.
