Článek
Tohle je reálný příběh z reálné Prahy a reálného Hloubětína. V areálu novostaveb u Rokytky jsou dvě dobíjecí stanice. Parkovací místa jsou řádně označena jak vodorovným, tak i svislým dopravním značením. Nic, nad čím by bylo potřeba dlouze přemýšlet. Nic, co by nebylo srozumitelné ani cizincům. Prostě standardní dopravní značení. Jak už to ale bývá, někteří řidiči na podobná dopravní značení nikterak nereflektují. Důkazem budiž například některá parkovací místa pro invalidy, kde každou chvíli parkuje nějaké to luxusní auto, ze kterého vyskočí svalovec a běží do blízké posilovny.
Naftové BMW na nabíjecí stanici
Podobné to bylo i u dobíjecí stanice ve zmíněném Hloubětíně. Přijel jsem k ní s manželčiným autem, kdy na displeji svítil dojezd pouhých 20 kilometrů. Jenže ouha. Jindy běžně prázdná místa u dobíječek byla obsazena. Na jednom místě stálo elektrické auto a dobíjelo, na tom druhém však stálo naftové BMW, které samozřejmě nedobíjelo. Chvilku jsem tedy čekal, potom zatroubil, ale po cca deseti minutách jsem musel odejít, abych od manželky vyzvedl na blízkém hřišti dceru. Auto jsem tedy nechal vedle hulváta a běžel pro ni.
Jinde prý nebylo místo
Po dvaceti minutách jsem byl zpátky a už z dálky vidím, jak se řidič BMW snaží vyjet. Nesmysl. Prostor tam žádný nebyl. Po příchodu k autu a dotazu, proč blokuje dobíjecí stanici, mi řidič s východním přízvukem sdělil, že nikde jinde nebylo místo a že by to měli s malými dětmi daleko na hřiště. Bezva, takže až příště nebude nikde místo, zaparkuji třeba před jeho garáží, ačkoliv mu tím znemožním do ní vjet, nebo postavím elektrické auto na benzínové pumpě u stojanu a odejdu? Zvláštní uvažování. To nejzajímavější ale teprve mělo přijít.
Závidíte nám naše auta
Do hovoru s řidičem se totiž přidala žena s dítětem v náručí, asi řidičova partnerka, a se silným ruským nebo ukrajinským přízvukem (nepoznám to) mi řekla: „My jsme tady doma. Vy nám závidíte, že máme taková auta. My máme BMW a my tady parkovat můžeme.“ Zdá se vám to nepravděpodobné a neuvěřitelné? Já taky nechápal. Ale slečna/paní asi měla pocit, že ji něco opravňuje k tomu takto obhajovat řidičovo neslušné chování.
Když nemáš BMW, jsi nula
Chlapík v autě se se mnou vůbec nebavil a rusky/ukrajinsky s někým telefonoval. Úplně jsem nestál o nějakou případnou fyzickou konfrontaci, takže jsem s cejchem někoho, kdo nemá BMW, a tudíž není hoden snad ani existovat, odjel se svým malým elektrickým hejblátkem raději pryč. V blízkém Europarku bylo naštěstí na dobíjecích stanicích volno, takže jsem si v klidu dobil tam a při čekání přemýšlel, jak může být někdo takhle arogantní.
Do tohoto VIP klubu nepatřím
Poučení? Bohužel, drahé auto, byť jenom na pohled, je pro mnohé jejich majitele stále jakousi „vstupenkou“ do pomyslného VIP klubu, jehož členové jen tak nějaká pravidla neuznávají. Ta jsou podle nich totiž pouze pro sraby.
