Článek
Když jsem byl mladší, nechápal jsem svou babičku. Ta totiž na otázku, co by si přála k Vánocům, odpovídala stále stejně: „Nic, já všechno mám. Hlavně za mnou přijeďte vy.“ Vždycky jsem si říkal, proč si nepřeje něco praktického, třeba novou televizi, telefon, nebo aspoň vysavač, který opravdu vysává. Dnes už jí rozumím.
Chudoba, která vás změní
Před několika lety jsem totiž odjel s organizací Adra do Bangladéše, kde jsem dokumentoval projekt Banglakids. Ten pomáhá tamním dětem navštěvovat školu – i když je povinná školní docházka zdarma, rodiče si často nemohou dovolit poslat dítě do školy, protože potřebují jeho pomoc doma nebo na poli. V rámci projektu dostávají rodiny finanční podporu, aby děti mohly místo práce usednout do školních lavic.
Když jsme navštívili slum Chalantika v Dháce, zažil jsem něco, na co nikdy nezapomenu. Chudoba, špína, hladové děti, zoufalé matky, které nabízely své malé děti za pár dolarů. Byla to ta největší hrůza, co jsem kdy viděl. Fotil jsem a cítil jsem, jak mi slzy stékají po tvářích.
Elma a její oči
Elma
Večer jsem si prohlížel fotografie a uviděl ji. Elmu. Šestiletou holčičku s nádhernýma, ale strašně smutnýma očima. Bylo mi jasné, že jí musím pomoci. Bylo to těžší, než jsem si myslel, ale nakonec se to podařilo. Elma se dostala do místní křesťanské školy, kde dostala uniformu, pravidelně teplé jídlo, pomůcky a čistou postel. Když mi později poslali její fotografii, na které se směje a pyšně ukazuje nový sešit a pastelky, věděl jsem, že to všechno stálo za to.
Máme se lépe, než si myslíme
Proč to píši? Protože ta zkušenost mi změnila pohled na život. Uvědomil jsem si, jak si u nás v Evropě žijeme v neuvěřitelném blahobytu, a přesto stále nadáváme, že něco nemáme. Ale to podstatné nám většinou nechybí – rodina, zázemí, bezpečí. Jenže i u nás jsou děti, které milující rodinu nemají. Tyto děti možná nemají bídu jako Elma, ale jejich oči často říkají to samé – touhu po lásce, po doteku, po někom, kdo je obejme. I jim můžeme pomoci.
Jak můžete pomoci?
Už jste pomohli. Každé přečtení tohoto článku na platformě Seznam medium totiž generuje malou finanční provizi. Veškeré peníze, které článek vygeneruje do konce roku 2024, pošlu dětem v pěstounské péči. Ať už se jedná o pár stovek, nebo tisíce korun, každý příspěvek má smysl. Záleží jen na vás, zda jste si článek přečetli. Jestli ano, tak jste přispěli a já Vám moc děkuji.
V lednu zveřejním, kolik se podařilo získat a kam přesně peníze odešly. Pokud to pravidla GDPR dovolí, ukážu vám i tváře těch, kterým jste pomohli.
Děkuji a krásné Vánoce
Pokud jste dočetli až sem, pomohli jste dobré věci. Děkuji vám za to. Přeji vám klidné Vánoce plné radosti a zářících dětských očí – protože dětské oči nelžou.
