Článek
Přestože k návratu Straky na svobodu vedla kombinace prezidentské amnestie a následné ochranné psychiatrické léčby, u odborné i laické veřejnosti zůstává tento krok zdrojem silných emocí, pochybností a zásadních otázek o tom, kde leží hranice mezi humanitou a ochranou společnosti.
Jiří Straka spáchal na konci osmdesátých let tři brutální vraždy mladých žen. V době činů mu bylo pouhých šestnáct let, což sehrálo klíčovou roli v právním posouzení případu, resp. ve výši trestu. Vyšetřování vedl tým kriminalisty Jiřího Markoviče, který patřil k nejzkušenějším osobnostem československé kriminalistiky. Právě Markovič reagoval na Strakovo propuštění velmi ostře. „To se snad někdo zbláznil,“ uvedl v dokumentárním pořadu Reportéři České televize. Jeho slova vystihla frustraci mnoha lidí, kteří se s takovým rozhodnutím nikdy nesmířili.
Straka byl odsouzen k desetiletému trestu odnětí svobody, přičemž soudy zohlednily jeho nízký věk i psychický stav. Byl označován za mimořádně inteligentního, podle znalců dosahovalo jeho IQ přibližně 123 bodů. Právě kombinace vysoké inteligence a vážné poruchy osobnosti z něj činila podle odborníků mimořádně nebezpečného pachatele.
Zásadní zlom přišel na počátku devadesátých let. Jiří Straka byl na základě amnestie prezidenta Václava Havla propuštěn z vězení, a to dokonce o rok dříve, než se původně předpokládalo. Neznamenalo to však okamžitý návrat do běžného života. Po opuštění věznice byl převezen do psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích, kde pokračoval v ochranné léčbě. Právě tento fakt je často opomíjen nebo zkreslován, přesto nic nemění na podstatě sporu. Trojnásobný vrah se postupně přibližoval ke svobodě.
Z psychiatrické léčebny byl Jiří Straka definitivně propuštěn v roce 2004. Od té doby žije na svobodě. Podle dostupných informací se usadil někde na Moravě, změnil identitu, a dokonce se oženil. Jeho rodiče se ho již dříve zřekli. Matka v reportáži České televize otevřeně přiznala, že si klade za vinu už samotný fakt, že ho přivedla na svět. Tento výrok patří k nejsilnějším momentům celého příběhu a dokládá hloubku osobní i společenské tragédie, kterou Strakovy činy způsobily.
Případ Jiřího Straky se v poslední době znovu dostal do centra pozornosti díky seriálovému zpracování, které aktuálně vysílá jeden z českých televizních kanálů. Seriál znovu otevřel staré rány, připomněl oběti i jejich rodiny a zároveň znovu nastolil otázku, zda český právní systém dokáže adekvátně reagovat na mimořádně závažné zločiny spáchané mladistvými pachateli.
Příběh spartakiádního vraha tak zůstává mementem. Nejen kvůli samotným vraždám, ale i kvůli rozhodnutím, která následovala. Otázka, zda bylo Strakovo propuštění správným krokem, zůstává dodnes nezodpovězena. A možná právě proto je tento případ stále vnímán jako jeden z nejcitlivějších a nejkontroverznějších momentů moderní české justice.
