Článek
Předchůdci abecedy: piktogramy a slabičná písma
V okolí 3500 – 3000 př. n. l. vznikla v Mezopotámii klínová písma a v Egyptě hieroglyfy. Tyto systémy zapisovaly slova, slabiky nebo celé koncepty. Ale byly komplikované, často s desítkami až stovkami znaků, a psaní i čtení vyžadovalo speciální výcvik.
Vývoj v Egyptě a mezi Semity
Klíčový posun nastal mezi přibližně lety 1700 – 1500 př. n. l., když skupiny mluvčích semitských jazyků (pravděpodobně v oblasti Sinaje a okolí Egypta) vytvořily tzv. Proto‑Sinaitské písmo (nebo archaicky Proto-Kanaanské). Toto písmo používalo znaky inspirované egyptskými hieroglyfy, ale výrazně jednodušší formou — každý znak reprezentoval zvuk (konsonant) místo celého slova či slabiky.
Archeologické nálezy z oblasti Wadi el-Hol v Egyptě či Sinaje podporují tuto teorii. Dřívější písmo bylo privilegium psavců, ale tento nový systém byl snadněji osvojitelný širší skupinou lidí.
Fénické písmo: první abeceda
Výraznou roli sehrálo Fénické písmo (cca 1100 – 1050 př. n. l.), které rozšířilo inovaci semitských systémů do formy, která se považuje za první plnohodnotnou abecedu (zápisem samých souhlásek). Fénické písmo se rychle šířilo prostřednictvím obchodu po Středomoří a stalo základem pro řadu následných abecedních systémů.
Řecký krok: přidání samohlásek
Fénické písmo mělo jen znaky pro souhlásky; Řekové kolem 800 – 700 př. n. l. přidali znaky pro samohlásky a vytvořili tak první „pravou“ abecedu ve smyslu západu-východu (s oddělenými znaky pro souhlásky i samohlásky). Řecké „alpha“ a „beta“ se staly základem slova „alphabet“ (latinsky alphabetum).
Vennův diagram zobrazující řeckou (vlevo), cyrilici (dole) a latinskou (vpravo) abecedu, které sdílejí mnoho stejných písmen, i když mají odlišnou výslovnost.
Latinka a její rozšíření
Z řecké abecedy vycházela etruská a následně římská abeceda — Latinka. Římané ji přizpůsobili svému jazyku a tento systém se pak rozšířil po celé Evropě. Přes středověk a renesanci vznikly variace, jejichž potomkem je dnešní abeceda používaná v jazykových oblastech západní tradice.
Dopad abecedy na civilizaci
Přechod na písmo s abecedou znamenal revoluci: čtení a psaní se stalo přístupnějším, dokumenty, obchod, vzdělávání a správa nemusela být výsadou málokterých psavců. Jak jedna badatelka shrnula: „Abeceda vynalezena kolem 1700 př. n. l. stoji za celým systémem komunikace internetu.“
Zajímavosti a novější nálezy
Proč máme dnes abecedu v pořadí A-B-C? Přesný důvod není znám, ale jednou teorií je, že pořadí vycházelo z monumentálních seznamů a numerických technik starověkých Egypťanů či Semitů. Novější archeologie také posouvá dataci: nálezy v Sýrii u Tell Umm-el-Marra naznačují, že alfabetické znaky mohly existovat už kolem roku 2400 př. n. l., tedy o cca 500 let dříve než dřívější víra.
Vznik abecedy není dílem náhlého objevu jedné osoby, ale výsledkem dlouhého vývoje – od egyptských hieroglyfů k proto‐semitským systémům, k fénické abecedě, k řeckému přidání samohlásek a ke latinskému šíření. Dnešní písmena, která používáme každý den, nesou v sobě stopy tisíciletí vývoje.
V době, kdy komunikace nabývá nové formy (digitální, multimediální), připomíná abeceda svou jednoduchostí a genialitou základní pilíř lidské civilizace, kterého bychom si měli patřičně vážit.
__________________
Zdroje:
https://www.britannica.com/topic/alphabet-writing
https://blog.duolingo.com/history-of-the-alphabet
https://www.smithsonianmag.com/history/inventing-alphabet-180976520
https://www.metmuseum.org/exhibitions/listings/2014/assyria-to-iberia/blog/posts/alphabet
https://seis.ucla.edu/news/johanna-drucker-the-abcs-of-inventing-the-alphabet
