Článek
Když se někdo zeptá, proč by si právě takový muž měl vybrat ji, odpověď bývá jednoduchá. Nebude přece snižovat své standardy. Zná svou hodnotu.
A právě tady se společnost začíná hádat. Má každý právo chtít partnera, který vybudoval mnohem víc než on sám? Nebo se z vysokých nároků pomalu stává něco, co už lidé považují za samozřejmost?
Vysoké nároky nestačí. Druhá strana si vybírá také
Na samotných preferencích není nic špatného. Žena může chtít úspěšného muže stejně jako muž může hledat krásnou nebo mladší partnerku. Problém nezačíná u toho, co lidé chtějí. Začíná ve chvíli, kdy se z přání stane přesvědčení, že by mu ho měl někdo splnit.
Jenže slovo neúspěšná může znamenat úplně jiné věci. Někdo vydělává málo, protože pracuje v profesi, která společnosti přináší obrovskou hodnotu. Jiný člověk se roky nikam neposouvá, nechce na sobě pracovat a přesto odmítá téměř každého, kdo nesplňuje jeho představy. Tyto dvě situace spolu nemají téměř nic společného.
Stejně zavádějící je i představa, že úspěšný muž automaticky hledá ženu se stejně vysokým příjmem. Mnoho mužů může mnohem více ocenit klid, spolehlivost, humor, podporu nebo společné hodnoty. Vysoký plat je jen jedna z věcí, které může partner do vztahu přinést.
Na druhou stranu ani tyto vlastnosti nelze brát jako univerzální odpověď. Pokud někdo očekává výjimečný život po boku výjimečného partnera, je přirozené, že i druhá strana bude přemýšlet, čím bude tento vztah výjimečný právě pro ni.
Zajímavé je, že stejná otázka vyvolává úplně jiné reakce, když se role obrátí. Pokud muž bez kariéry veřejně prohlásí, že chce jen mladou, krásnou a úspěšnou ženu, většina lidí mu doporučí, aby nejdřív něco vybudoval. Když podobně vysoké nároky vysloví žena, mnohem častěji zazní, že si přece jen chrání své standardy. Právě tady část společnosti začíná mluvit o dvojím metru.
Do celé debaty navíc vstoupily sociální sítě. Každý den ukazují životy podnikatelů, sportovců, modelek nebo influencerů, až může vzniknout pocit, že právě takhle vypadá běžný standard. Ve skutečnosti ale většina lidí žije úplně obyčejné životy. Přesto stále více očekává partnera, který obyčejný nebude.
Možná se tedy nehádáme o peníze ani o úspěch. Možná se hádáme o to, jestli mají mít všichni stejnou svobodu vybírat si partnera, nebo jestli by vysoké nároky měly být vyvážené stejně vysokým přínosem pro druhou stranu.
Když se z partnera stane trofej
Největším problémem je to, že se partner pomalu přestává vnímat jako člověk a stále častěji jako potvrzení vlastního úspěchu. Úspěšný muž, krásná žena nebo vysoký společenský status se pro část lidí stávají důkazem, že v životě uspěli. Vztah pak přestává být společnou cestou a začíná připomínat odměnu.
Právě proto jsou podobné debaty tak výbušné. Neútočí totiž jen na představy o randění, ale i na lidské ego. Nikdo nechce slyšet, že partner, kterého považuje za svou vysněnou volbu, může mít úplně jiné představy. A už vůbec ne, že jeho vlastní nároky mohou být vyšší než to, co sám přináší.
Možná se tedy společnost nehádá o to, jestli má žena právo chtít úspěšného muže. Hádá se o mnohem nepříjemnější věc. Jestli se z hledání partnera nestala soutěž, ve které lidé stále častěji hodnotí hodnotu těch druhých, ale stále méně přemýšlejí o tom, co vlastně dělá vztah dlouhodobě šťastným.
Anketa
Zdroje:
