Proč se dnes hodnota člověka měří tím, kolik vydělá?

Představte si dvě různé situace. V první pronese svůj názor člověk, který celý život pracoval, vychoval děti a má za sebou desítky let zkušeností. Ve druhé řekne svůj názor úspěšný podnikatel nebo milionář. Kterému z nich bude společnost věnovat větší pozornost?

Odpověď asi většina lidí tuší ještě dřív, než si ji přizná nahlas.

Stačí se podívat kolem sebe. Sociální sítě, podcasty, rozhovory, média. Někteří lidé dokážou říct téměř cokoliv a tisíce lidí jim naslouchají. Jiní mohou říkat zajímavé věci celý život a nikdo si jich skoro nevšimne.

Možná je to normální. Možná je logické poslouchat úspěšné lidi. Jenže právě tady začíná nepříjemná otázka. Posloucháme je kvůli tomu, co říkají, nebo kvůli tomu, co vlastní?

A pokud je mezi tím rozdíl, co to vypovídá o společnosti, ve které dnes žijeme?

Moderní společnost udělala jednu zvláštní věc. Vzala číslo na výplatní pásce a začala ho používat jako zkratku pro inteligenci, schopnosti, charakter i životní úspěch. Čím vyšší číslo, tím větší respekt. Aspoň na první pohled.

Je zajímavé sledovat, jak rychle si lidé vytvářejí názor na někoho, koho vůbec neznají. Stačí zjistit, že je úspěšný podnikatel, investor nebo majitel firmy, a okamžitě kolem něj vzniká aura člověka, který má co říct. Přitom nikdo neví, jaký skutečně je, jak se chová k lidem nebo kolik jeho úspěchu vzniklo schopnostmi a kolik okolnostmi.

Na opačné straně stojí lidé, bez kterých by společnost fungovala jen těžko. Učitelé, zdravotní sestry, pečovatelé, sociální pracovníci nebo lidé, kteří vykonávají obyčejné práce každý den. Mnozí z nich ovlivní za život více lidských osudů než leckterý milionář. Přesto jejich názory často končí někde na okraji zájmu.

Nejvíc je to vidět na internetu. Když známý bohatý člověk napíše jednoduchou větu o disciplíně, práci nebo životě, okamžitě se sdílí jako hluboká moudrost. Když stejnou myšlenku vysloví neznámý člověk, většinou zapadne. Nezměnil se obsah. Změnilo se pouze jméno nad ním.

Právě tady vzniká nepříjemná otázka. Hledají lidé pravdu, nebo hledají člověka s vysokým společenským postavením, který jim ji řekne?

Možná nejde ani o peníze samotné. Peníze jsou často jen symbol. Symbol vítězství v soutěži, kterou společnost uznává. Kdo vyhraje, získává pozornost. Kdo nevyhraje, může mít pravdu, zkušenosti i zajímavé myšlenky, ale většinu lidí to nezajímá.

A tak se nenápadně dostáváme do zvláštní situace. Tvrdíme, že si vážíme lidskosti, poctivosti a charakteru. Když ale přijde na skutečný zájem společnosti, často rozhoduje něco mnohem jednoduššího. Kolik člověk vydělává a jak vysoko se dostal na společenském žebříčku.

Peníze dokážou říct hodně o tom, jak si člověk vede na trhu. Neříkají ale všechno o tom, jaký je jako člověk.

Přesto se zdá, že společnost tyto dvě věci stále častěji zaměňuje. Respekt, pozornost i zájem často přicházejí až ve chvíli, kdy za člověkem stojí viditelný úspěch.

Možná proto stojí za to položit si jednoduchou otázku. Kdyby zítra všem zmizely peníze, koho bychom poslouchali dál? A koho jsme dosud přehlíželi jen proto, že nebyl dost bohatý?

Proč mají dnešní děti pocit, že už v deseti letech prohrávají kariérní závod?

Mladí muži už neusilují o ženy. Chtějí obdiv mužského davu?

Zdroje:

https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2018.00512/full

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5901394/

https://doi.org/10.1093/ser/mwy051