Článek
Vyšší minimální mzda zvýší také nejnižší pojistné
Od ledna 2027 vzroste minimální mzda z letošních 22 400 na 24 900 korun. Hodinové minimum při čtyřicetihodinové pracovní době se zvýší na 148,30 koruny. Novou částku už potvrdilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Pro zaměstnance pobírajícího minimální mzdu na plný úvazek je to dobrá zpráva. Jeho hrubý výdělek musí stoupnout o 2 500 korun. Jinak ale změnu pocítí člověk, který pracuje kratší dobu a jeho měsíční mzda zůstane pod novou hranicí.
U pracovního práva se měsíční minimum při kratším úvazku poměrně snižuje. Zaměstnanec pracující na polovinu běžné týdenní doby tedy nemusí dostávat celých 24 900 korun. Pro minimální odvod zdravotního pojištění však platí jiné pravidlo.
VZP upozorňuje, že minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je celá minimální mzda bez ohledu na délku jeho pracovního úvazku. Jestliže se na zaměstnance nevztahuje některá ze zákonných výjimek, musí být zdravotní pojištění odvedeno alespoň z této částky.
Právě rozdíl mezi pracovněprávním a pojistným minimem způsobí, že někomu čistá výplata klesne, přestože se jeho sjednaná hrubá mzda vůbec nezmění.
Rozdíl 338 korun vznikne jednoduchým výpočtem
Sazba zdravotního pojištění činí celkem 13,5 procenta. V roce 2026 vychází nejnižší měsíční pojistné takto:
22 400 × 13,5 % = 3 024 Kč
Od ledna 2027 se bude počítat z nové minimální mzdy:
24 900 × 13,5 % = 3 361,50 Kč, po zaokrouhlení 3 362 Kč
Rozdíl činí 338 korun. To je zároveň nejvyšší meziroční zdražení, které může zaměstnanec se stejnou hrubou mzdou pocítit pouze kvůli posunu minimálního vyměřovacího základu.
Částka se ovšem nezvyšuje každému automaticky. Plných 338 korun navíc zaplatí především člověk, jehož mzda zůstane pod letošní hranicí 22 400 korun a který musí minimum dodržet v obou letech. U výdělku mezi 22 400 a 24 900 korunami bude dopad menší.
Při mzdě 18 tisíc zůstane zaměstnavateli stejný odvod
Představme si zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 18 000 korun, který není státním pojištěncem a nemá další zaměstnání ani samostatnou výdělečnou činnost.
Zaměstnavatel za něj odvádí devět procent ze skutečné mzdy, tedy 1 620 korun. Tato část se při nezměněném výdělku meziročně neposune. Zvýší se však celková částka, která musí zdravotní pojišťovně odejít.
V roce 2026 dosahuje povinné minimum 3 024 korun. Po odečtení podílu zaměstnavatele připadne na zaměstnance 1 404 korun. V roce 2027 bude minimální pojistné 3 362 korun, takže zaměstnanci strhnou 1 742 korun.
Rozdíl je právě 338 korun měsíčně. Pokud se nezmění jeho mzda ani ostatní odvody, dostane o stejnou částku méně.
Nejde o zvýšení běžné zaměstnanecké sazby ze mzdy. Zaměstnanec dál hradí svých 4,5 procenta ze skutečného výdělku, navíc však doplácí celých 13,5 procenta z rozdílu mezi vlastní mzdou a zákonným minimem.
Doplatek se podle VZP provádí prostřednictvím zaměstnavatele, ale za běžných okolností jde k tíži zaměstnance. Výjimkou je situace, kdy nižší vyměřovací základ způsobily překážky na straně zaměstnavatele. Tehdy rozdíl platí firma.
U mzdy 24 tisíc bude propad podstatně menší
Jiná situace nastane u člověka, který si na zkrácený úvazek vydělá 24 000 korun. V roce 2026 se dopočet neprovádí, protože jeho mzda převyšuje tehdejší minimum 22 400 korun.
Od ledna 2027 už ale bude o 900 korun nižší než nové pojistné minimum. Zaměstnanec proto doplatí 13,5 procenta z tohoto rozdílu, tedy přibližně 122 korun měsíčně.
Dopad lze shrnout podle výše hrubé mzdy:
- Pod 22 400 Kč při stejné mzdě: odvod se může meziročně zvýšit o celých 338 Kč.
- Od 22 400 do 24 899 Kč: vznikne nový doplatek, jehož výše závisí na rozdílu do 24 900 Kč.
- Od 24 900 Kč výše: dopočet do minima se neprovádí.
Výpočet předpokládá, že zaměstnanec pracuje po celý měsíc, jeho výdělek se nezmění a nevztahuje se na něj žádná výjimka. Nemoc, nástup či skončení zaměstnání během měsíce nebo neplacené volno mohou výslednou částku ovlivnit.
Důchodcům a studentům se minimum zpravidla nedopočítává
Zvýšení se zdaleka nedotkne všech lidí na zkrácený úvazek. Minimální vyměřovací základ se neuplatňuje například u zaměstnance, za kterého současně platí zdravotní pojištění stát.
Do této skupiny obvykle patří:
- nezaopatření studenti,
- příjemci starobního nebo invalidního důchodu,
- příjemci rodičovského příspěvku,
- lidé na mateřské či rodičovské dovolené,
- příjemci peněžité pomoci v mateřství,
- uchazeči evidovaní na úřadu práce,
- osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě mladší sedmi let, pokud svůj nárok řádně oznámily.
Přehled státních pojištěnců zveřejňuje Všeobecná zdravotní pojišťovna. U nich se pojistné ze zaměstnání zpravidla počítá ze skutečně dosažené mzdy, takže růst zákonného minima jejich čistou výplatu tímto způsobem nesníží.
Od roku 2026 je potřeba věnovat zvláštní pozornost péči o dítě. Pečující osoba se musí přihlásit u své zdravotní pojišťovny jako státní pojištěnec a následně o tom informovat zaměstnavatele. Nárok nelze uplatnit zpětně. Samotné sdělení mzdové účtárně proto nemusí stačit.
Výjimku mají rovněž někteří držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, osoby, které dosáhly důchodového věku, ale nesplnily další podmínky pro přiznání důchodu, a zaměstnanci, kteří současně podnikají a jako OSVČ odvádějí alespoň minimální zálohy.
Pomoci může druhé zaměstnání i doložení správného statusu
Člověk pracující pro více zaměstnavatelů nemusí odvádět minimum z každé mzdy zvlášť. Pro zdravotní pojištění se posuzuje také součet příjmů. Jestliže dohromady dosáhnou alespoň 24 900 korun, doplatek nevznikne. Zaměstnavatelé ale potřebují potřebné skutečnosti doložit.
Pokud ani součet výdělků na minimum nestačí, zaměstnanec si zvolí zaměstnavatele, přes kterého rozdíl doplatí. Bez vzájemného potvrzení mohou mzdové účtárny vycházet pouze z údajů, které mají k dispozici.
Před první výplatou roku 2027 se proto vyplatí ověřit tři věci: zda hrubá mzda dosáhne 24 900 korun, zda zaměstnanec patří mezi osoby osvobozené od minima a zda zaměstnavatel obdržel potřebné doklady.
Vyšší minimální mzda sama o sobě není novou daní ze zkrácených úvazků. Protože však současně určuje nejnižší základ zdravotního pojištění, může některým lidem z výplaty ukrojit až 338 korun měsíčně. Za celý rok už jde o 4 056 korun.
Další zdroje:
Komerční web VZP
Komerční web ZPMVČR
