Článek
Nová daň v roce 2026 nevznikla
Nebojte, žádná plošná „daň z deště“ pro majitele českých nemovitostí v roce 2026 zavedena nebyla. Lidové označení se používá pro stočné účtované za srážkovou vodu, která ze střechy, dvora nebo jiné plochy odteče do kanalizace pro veřejnou potřebu. Nejde tedy o daň odváděnou státu či obci, ale o platbu provozovateli kanalizace za konkrétní službu.
Současné znění zákona o vodovodech a kanalizacích zároveň obsahuje podstatné výjimky. Za odvádění srážkové vody se neplatí z ploch nemovitostí určených k trvalému bydlení a u domácností. Výjimku mají také veřejně přístupné komunikace, vyjmenované železniční plochy, zoologické zahrady a veřejná i neveřejná pohřebiště.
Majitel běžného rodinného domu určeného k bydlení se proto nemusí obávat, že mu vodárny začnou počítat déšť podle rozměru střechy. Stejně tak se platba zpravidla netýká čistě obytného bytového domu. Povinnost dopadá především na kancelářské budovy, obchody, sklady, výrobní areály, hotely a další nemovitosti, které pod zákonnou výjimku nespadají.
Trvalý pobyt nerozhoduje, podnikání může situaci změnit
Tohle si lidé často pletou. Nemovitost určená k trvalému bydlení není totéž co dům, ve kterém má někdo nahlášený trvalý pobyt. Podle výkladu Ministerstva zemědělství je rozhodující účel stavby stanovený stavebním úřadem. Obytný dům tedy může být osvobozený, i když v něm není k trvalému pobytu přihlášena ani jedna osoba.
Háček přichází u smíšených objektů. Pokud je v bytovém domě prodejna, ordinace nebo jiný nebytový prostor, nemusí se výjimka vztahovat na tuto část budovy. Ministerský výklad počítá s poměrným rozdělením podle podlahové plochy obytných a nebytových prostor. Samotné zapsání sídla podnikatele na domácí adresu však ještě automaticky neznamená, že se celý rodinný dům změnil v provozovnu. Rozhoduje skutečný a povolený způsob využití.
Opatrnost je namístě také u rekreačních objektů, pronajímaných chat, samostatných garáží a budov, jejichž využití se v minulosti změnilo. V takovém případě se vyplatí zkontrolovat dokumentaci ke stavbě a smlouvu s provozovatelem kanalizace.
Druhou podmínkou je samotný odtok. Platí se pouze za vodu, která skončí ve veřejné kanalizaci. Nemusí do ní přitom vést přímo okapová roura. Stačí, když voda prokazatelně odtéká přes dvůr nebo výpusť do uliční vpusti. Naopak plocha, ze které voda úplně vsakuje na pozemku nebo je zachycena bez přepadu do kanalizace, se do výpočtu zahrnout nemá. Obyčejný sud pod okapem nic neřeší, pokud při naplnění dál přetéká do původního svodu.
Účet neurčuje skutečný počet deštivých dnů
Množství vody se většinou neměří. Vypočítá se z velikosti odkanalizovaných ploch, jejich povrchu a dlouhodobého srážkového normálu pro dané místo. Postup stanovuje příloha č. 16 k prováděcí vyhlášce Ministerstva zemědělství.
U nepropustné střechy, asfaltu či betonu se plocha násobí odtokovým součinitelem 0,9. U propustnější dlažby se širšími spárami je součinitel 0,4 a u zatravněných ploch s možností odtoku do kanalizace 0,05. Zvláštní, nižší hodnoty mají vegetační střechy podle tloušťky jejich souvrství. Výsledek se následně násobí srážkovým normálem z období 1991 až 2020, který se používá až do konce roku 2051.
Takto vypočtený objem v metrech krychlových se vynásobí místní cenou stočného. Jednotná celostátní sazba neexistuje. Například v Praze činí podle ceníku pro rok 2026 stočné 79,34 koruny za metr krychlový včetně DPH. Každých vypočtených 100 metrů krychlových srážkové vody by tam tedy představovalo 7 934 korun. V jiném městě může být částka odlišná.
Kdo platbu dostane, měl by si zkontrolovat výměry střech, dvorů a parkovacích ploch, použité součinitele i to, kudy voda skutečně odtéká. Po vybudování vsaku, retenční nádrže nebo zelené střechy je nutné změnu doložit provozovateli. Bez upravené smlouvy či výpočtu může faktura dál vycházet ze starého stavu.
