Článek
Začněte výdaji, ne tím, kolik berete
Finanční svoboda znamená, že vaše pravidelné příjmy z majetku a dalších zdrojů zaplatí běžný život, aniž byste museli pracovat. Nejde tedy o to, zda máte na účtu milion nebo pět. Rozhoduje, kolik každý měsíc skutečně utratíte.
Spočítejte si nájem či splátku hypotéky, energie, jídlo, dopravu, pojištění, telefon, oblečení, opravy, dovolené i peníze na děti. A hlavně si nelžete, že po odchodu z práce budou některé výdaje automaticky nulové. Člověk sice ušetří za dojíždění a obědy v kantýně, jenže najednou má více času, a tím často i víc příležitostí utrácet.
Ministerstvo financí doporučuje mít nejdřív snadno dostupnou rezervu alespoň ve výši tří, lépe šesti měsíčních příjmů. Finanční rezerva je ale něco jiného než peníze na život bez práce. Ta má pokrýt rozbitou pračku, nemoc nebo výpadek příjmů. Finanční svoboda musí vystačit roky, někdy desítky let.
Kdo má výdaje 30 tisíc korun měsíčně a žádný další jistý příjem, potřebuje na rok 360 tisíc. Jestli ale od této částky může odečíst například dlouhodobý nájem, důchod nebo pravidelný příjem z jiné práce, počítá jen zbývající rozdíl. Pozor ovšem na předčasné nadšení: státní důchod nelze zahrnout do plánu, který má člověka uživit od padesátky, když na něj dosáhne až o mnoho let později.
Pravidlo čtyř procent je orientační cedule, ne smlouva
Na internetu často narazíte na jednoduché pravidlo: roční výdaje vynásobte 25 a máte hotovo. Vychází z představy, že z investovaného majetku lze první rok vybrat zhruba čtyři procenta a další výběry upravovat o inflaci.
Při ročních výdajích 360 tisíc korun tak vychází devět milionů. Jenže tohle číslo je vhodné brát jako první hrubý odhad, ne jako povolenku dát výpověď. Aktuální výzkum společnosti Morningstar pracuje pro třicetiletý horizont s počáteční mírou výběru 3,9 procenta a devadesátiprocentní pravděpodobností, že peníze vydrží. Ve stejném příkladu to znamená spíš asi 9,23 milionu korun. Při opatrnějších třech procentech už je potřeba dvanáct milionů.
Tady je háček: podobné modely počítají s investovaným a rozumně rozloženým majetkem, ne s penězi zavřenými v hotovosti. Investice mohou klesat a nikdo vám nezaručí budoucí výnos. Jenže dlouhé držení peněz na běžném účtu má zase jiný problém. Česká národní banka míří na dvouprocentní inflaci, což i při splnění cíle postupně ukusuje kupní sílu úspor. Mít všechny peníze „v bezpečí“ tak může být bezpečné hlavně na pohled.
Výpověď má i skryté měsíční náklady
Kdo přestane pracovat, neměl by zapomenout na zdravotní pojištění. Pokud po celý kalendářní měsíc není zaměstnancem, podnikatelem ani za něj neplatí stát, stává se osobou bez zdanitelných příjmů. V roce 2026 jde o 3 024 korun měsíčně a změnu je nutné zdravotní pojišťovně oznámit. Podmínky vysvětluje Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Tohle si lidé často pletou. Finanční svoboda nemusí znamenat, že už nikdy nevstanete do práce. Pro mnoho domácností je rozumnější cíl možnost odmítnout špatnou práci, vzít si půl roku volno, pracovat jen na částečný úvazek nebo nebýt závislý na jediné výplatě.
Než začnete počítat miliony, udělejte si tři verze rozpočtu: úspornou, běžnou a nepříjemnou, kde se pokazí auto, zdraží energie nebo přijde nemoc. Až pak zjistíte, kolik potřebujete. Na rovinu, finanční svoboda není stav, kdy už nikdy nemusíte nic řešit. Je to stav, kdy vás jeden špatný měsíc nepřinutí vzít první práci, která se namane.
