Lidé se zbavují staré elektroniky příliš rychle. Některé součástky mají pro recyklaci velkou cenu

Uvnitř elektroniky se skutečně nacházejí drahé a strategicky důležité suroviny. Zlato se používá například na kontaktech a spojích, protože dobře vede elektřinu a odolává korozi. Desky plošných spojů obsahují také měď, stříbro, palladium a další materiály, baterie zase lithium, kobalt, nikl nebo grafit.

Evropské informační centrum pro suroviny JRC proto označuje elektroodpad za významný zdroj kovů, které lze vracet do výroby. Tady je ale háček: v jedné klávesnici nebo telefonu je jich velmi málo. Ekonomický smysl vzniká teprve ve zpracovatelském provozu, kam dorazí tuny správně vytříděných zařízení.

Představa, že člověk vypáčí z počítače několik součástek a odnese si za ně tisíce korun, je tedy mimo realitu. Hodnotu má celý proud materiálu, nikoli několik pozlacených kontaktů ze zásuvky. U funkčního telefonu bývá navíc prodejní cena přístroje výrazně vyšší než hodnota surovin, které by se z něj podařilo získat.

Přesto není rozumné nechat starou elektroniku roky ležet v šuplíku nebo ji hodit do směsného odpadu. Podle Global E-waste Monitoru 2024 vzniklo na světě v roce 2022 přibližně 62 milionů tun elektroodpadu, ale řádně se podařilo zachytit a recyklovat jen 22,3 procenta. Evropa sice dosahovala nejlepšího výsledku, současně však produkovala nejvíce elektroodpadu na obyvatele - 17,6 kilogramu ročně.

Pozornost v poslední době vzbudila metoda vyvinutá týmem australské Flinders University. Výzkumníci při ní dokázali získávat zlato z rud i vyřazených počítačových desek bez běžně používaného kyanidu a bez rtuti, která představuje vážný problém hlavně při nelegální a řemeslné těžbě.

Postup nejprve rozpustí zlato pomocí kyseliny trichlorisokyanurové aktivované halogenidovým katalyzátorem. Jde o látku známou také z dezinfekčních prostředků pro úpravu vody. Rozpuštěné zlato pak zachytí speciální polymer obsahující síru. Po zahřátí nebo chemickém rozložení polymeru lze kov uvolnit a zachytávací materiál znovu použít.

Podle Flinders University dosáhlo získané zlato čistoty přes 99 procent. To je mimochodem více, než odpovídá 22karátovému zlatu, které má čistotu zhruba 91,7 procenta. Výsledek se tedy blíží ryzímu 24karátovému kovu.

Zní to jednoduše, domácí recept to ale není. Bazénová chemie, kyseliny, zahřívání polymerů a směs různých kovů mohou vytvořit nebezpečné výpary i agresivní odpad. Staré desky proto nepalte, nedrťte a nekoupejte v chemikáliích podle videa z internetu. Profesionální recyklace pracuje s řízeným procesem, filtrací a bezpečným nakládáním se zbytky. Kuchyňský stůl nic takového nemá.

Nejlepší využití staré elektroniky nezačíná recyklací, ale otázkou, zda může ještě sloužit. Funkční telefon, notebook nebo router lze prodat, darovat či nabídnout k opravě. Prodloužení životnosti celého výrobku zpravidla dává větší smysl než jeho okamžité rozebrání na suroviny.

Před předáním telefonu nebo počítače zálohujte fotografie a dokumenty, odhlaste uživatelské účty, odeberte zařízení ze seznamu důvěryhodných přístrojů a proveďte tovární reset. Vyjměte SIM kartu i paměťovou kartu. Pouhé smazání několika fotografií nestačí.

Rozbitý přístroj odevzdejte pokud možno kompletní. Vytrhané desky, ustřižené kabely a chybějící baterie mohou komplikovat další zpracování a znemožnit případnou opravu. Nafouklý akumulátor nepropichujte ani nemačkejte; předejte ho obsluze sběrného místa a upozorněte na jeho stav.

Český zákon o výrobcích s ukončenou životností ukládá prodejci při nákupu nového zařízení převzít zdarma odpovídající starý přístroj. Prodejny elektra s prodejní plochou alespoň 400 metrů čtverečních musejí bez nákupu přijímat i drobná zařízení, jejichž žádný rozměr nepřesahuje 25 centimetrů. Další možností jsou sběrné dvory a veřejná místa zpětného odběru.

Na rovinu, jedna stará klávesnice rodinný rozpočet nezachrání. Ve spojení s miliony telefonů, počítačů a spotřebičů už ale nejde o drobné. Největší hodnotu proto nezíská člověk, který desku doma poleje chemikálií. Vznikne tehdy, když elektronika neskončí v popelnici a její materiály se bezpečně vrátí do oběhu.