Článek
Stotisícová pokuta není automatická
Částka 100 000 korun představuje zákonné maximum, nikoliv běžnou sazbu za každý špatně zapojený okap. Podle zákona o vodovodech a kanalizacích může fyzická osoba takovou pokutu dostat například tehdy, když odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou. Stejný strop platí také při vypouštění látek, které odpadními vodami nejsou.
Tady je háček. Srážková voda se po vstupu do jednotné kanalizace považuje za vodu odpadní. U oddílné soustavy se ale dešťová a splašková voda odvádějí každá jiným potrubím. Napojit okap na splaškovou stoku proto nelze jen proto, že je nejblíž.
Zákon zná také neoprávněné vypouštění bez písemné smlouvy, v rozporu s ní nebo proti podmínkám kanalizačního řádu. U některých takových přestupků činí nejvyšší sankce 50 000 korun, u jiných 100 000 korun. Konkrétní částka závisí na právním posouzení a okolnostech. Vedle pokuty může přijít požadavek na předělání přípojky a náhradu vzniklé ztráty.
Rozhoduje druh kanalizace i smlouva
Jednotná kanalizace přijímá splaškové i dešťové vody společně. Ani zde ovšem neplatí, že do ní smí majitel domu bez dalšího svést libovolné množství vody ze střechy, dvora a zpevněných ploch. Rozhoduje smlouva s provozovatelem a místní kanalizační řád.
U oddílné soustavy vedou dvě rozdílná potrubí. Jedno je určeno pro splašky, druhé pro srážkovou vodu. Současná vyhláška o požadavcích na výstavbu výslovně stanoví, že je-li stavba připojena k oddílné kanalizaci, musí být oddělená také její vnitřní kanalizace. Staré domy přitom často ukrývají přípojky, které byly během desetiletí několikrát měněny a skutečné provedení už neodpovídá původním plánům.
Majitele může zmást i osvobození domácností od placení za odvádění srážkových vod. To však neznamená povolení poslat vodu do jakékoliv stoky. Úleva na platbě a oprávnění k napojení jsou dvě různé věci.
Nejjistější je zjistit, kde okap opravdu končí
Kontrola začíná u smlouvy, kanalizačního řádu a dokumentace domu. Nestačí najít na ulici poklop a podle něj usoudit, že podzemní trubka vede správně. Provozovatel kanalizace může potvrdit typ sítě i povolený způsob napojení. U nejasných starých rozvodů pomůže instalatér nebo specializovaná firma s kamerovou prohlídkou či trasováním potrubí.
Pozornost si zaslouží také přepady z nádrží, odvodnění teras a vpusti na dvoře. U nové stavby nebo významnější úpravy požaduje vodní zákon omezit odtok srážkové vody jejím využitím, akumulací, vsakem či výparem. Teprve když takové řešení není možné nebo nestačí, přichází na řadu zadržení a řízené odvádění. Nejde ovšem o příkaz, aby každý majitel starého domu okamžitě pořídil retenční nádrž.
Špatným řešením je vyvést okap za plot. Přímé svádění vody na cizí pozemek může být nepřípustnou imisí. Nejvyšší soud připomněl, že přímé přivádění vody k sousedovi je bez zvláštního právního důvodu zakázané bez ohledu na intenzitu obtěžování. Soused se proto může domáhat úpravy stavby a případně i náhrady škody.
Na rovinu: samotný okap ještě není důvodem k panice. Rizikem je potrubí, o němž nikdo neví, kam vede, nebo domácí úprava provedená bez souhlasu provozovatele. Jedna kontrola dokumentace tak může být podstatně levnější než výkop, sousedský spor a správní řízení.
