Článek
Rodina má společné místo, nikoliv jednu domácnost
Představa uzavřeného sídla slavné rodiny zní poutavě, skutečnost je však mnohem civilnější. Jan Kraus v minulosti popsal několik samostatných chat stojících blízko sebe. Jednu využívali jeho bratři, další nejstarší synové a vlastní zázemí tam měl také on s Ivanou Chýlkovou.
Nejde tedy o jednu rozlehlou vilu, ve které by všichni trvale bydleli. Každá část rodiny má vlastní dveře, soukromí i možnost určit si denní program. Současně stačí ujít několik kroků a všichni mohou usednout k jednomu stolu.
Právě tento model Krausovým podle moderátorových slov vyhovoval. Když se početná rodina sjela na venkov, dala si společný oběd, poté se její členové rozešli do svých chat a znovu se potkali večer. „Každý můžeme jít na chvíli domů a přitom se taky sejít,“ popsal Kraus uspořádání ve starším ohlédnutí za rodinnými setkáními.
V jeho podání to znělo typicky stroze a ironicky. Dlouhé pobývání celé rodiny pod jednou střechou označil za vysilující. Několik samostatných chat proto nepředstavuje okázalost, ale praktický způsob, jak spojit blízkost se soukromím.
Sourozence rozdělily kontinenty
Podobné místo má pro rodinu Krausových zvláštní význam. Janovi sourozenci totiž dlouhá léta žili v různých částech světa. Bratr Ivan spojil svůj život především s Francií a Českem, politolog Michael působil ve Spojených státech a sestra Eliška se usadila v Kolumbii.
Jejich životní cesty výrazně ovlivnila emigrace po roce 1968. Jan Kraus jako jediný z pěti sourozenců zůstal trvale v Československu. Rodinná setkání proto nebyla samozřejmou nedělní návštěvou, ale událostí, kterou bylo nutné dopředu zorganizovat.
Česká televize připomíná Elišku jako sestru Jana, Ivana a Michaela Krausových. Při příjezdech příbuzných ze zahraničí tak několik venkovských chat nabízelo něco, co se v pražském bytě hledá obtížně: dost prostoru pro společný týden i možnost na několik hodin zavřít dveře.
Rodinné vazby jsou přitom důležitou součástí Krausova veřejného obrazu. Také ve svých pořadech se k sourozencům a rodičům opakovaně vracel. Jeho otec Ota Kraus přežil Osvětim a Jan později vysvětloval, že právě rodinná zkušenost s válkou ovlivnila způsob, jakým jeho blízcí hodnotí běžné životní problémy.
Do osady míří také synové
Jan Kraus má čtyři syny. Marka, o jehož existenci se dozvěděl až v dospělosti, Davida a Adama z manželství s herečkou a výtvarnicí Janou Krausovou a nejmladšího Jáchyma s Ivanou Chýlkovou.
Rodina přijetí nejstaršího Marka neskrývala. Při jubilejním vydání pořadu Uvolněte se, prosím se před kamerami setkali všichni čtyři synové. Česká televize tehdy popsala, jak Marek vyprávěl o hledání biologického otce a seznamování s nově objevenými bratry.
David a Adam se vydali uměleckým směrem. David je známý hlavně jako zpěvák, zatímco Adam se věnuje herectví, režii a dramatické tvorbě. Oba v minulosti spolupracovali také na otcově televizní show. David zajišťoval hudební část a Adam se podílel na technickém či tvůrčím zázemí pořadu, jak připomíná rozhovor s Adamem Krausem.
Chatová osada tak nespojuje pouze Jana s jeho bratry. Vytváří prostor také pro další generaci, která má vlastní rodiny a pracovní program. Namísto složitého domlouvání návštěv může každý přijet na různě dlouhou dobu, aniž by všichni museli dodržovat jednotný režim.
První chalupa byla podstatně divočejší
Dnešní poklidné rodinné zázemí ostře kontrastuje s Krausovými prvními chalupářskými zkušenostmi. V mládí vlastnil s hercem Romanem Skamene stavení v Rumburku. Protože ani jeden neměl automobil, cestovali na sever Čech autobusem nebo stopem.
Po nastěhování uspořádali seznamovací večírek. Pozvaní přivedli další známé a chalupou nakonec procházelo tolik lidí, že majitelé velkou část návštěvníků vůbec neznali. Druhý den dvojici vyhledali policisté.
Podle vzpomínky Romana Skamene se na večírek dostavili policisté v civilu a měli při něm najít přibližně deset celostátně hledaných osob. Místní náčelník proto údajně Krausovi a Skamene nepřišel vyčinit, ale poděkovat.
Historka stojí na Skameneho vzpomínání a nelze ji zaměňovat za dochovaný policejní protokol. Dobře však vystihuje rozdíl mezi tehdejším improvizovaným chalupařením a pozdějším rodinným útočištěm.
Ani samotná rumburská chalupa jim dlouho nezůstala. Objekt byl vedený k trvalému bydlení, dvojice jej však využívala pouze rekreačně. Přibližně po třech letech o něj podle Skamene přišli.
Z víkendového útočiště se stal skutečný domov
Starší články popisovaly venkovské zázemí především jako místo pro léto, víkendy a rodinné srazy. V posledních letech se ale jeho význam změnil. Ivana Chýlková v roce 2025 veřejně uvedla, že s Janem Krausem už nějakou dobu nesdílejí každodenně jednu domácnost.
Kraus měl během pandemie zůstat převážně na venkově, zatímco Chýlkovou drží v Praze především práce. Neznamenalo to však oznámení rozchodu. Herečka naopak říkala, že se na sebe stále těší. Okolnosti jejich odděleného bydlení shrnul také server Forum 24.
Označení „místo pro volný čas“ tak dnes nevystihuje úplně všechno. Pro Jana Krause se venkovské zázemí podle veřejných vyjádření stalo podstatnější součástí běžného života. Rodinné chaty přesto dál plní původní účel: dovolují příbuzným být spolu, ale ne neustále jeden druhému na očích.
Právě to je možná nejzajímavější část celého příběhu. Za představou celebritního areálu se neskrývá okázalý svět s ostrahou a vysokými zdmi. Spíš důvěrně známý český obraz několika chat, společného oběda a večerního posezení. Jen rodina, která si našla dost prostoru, aby se mohla ráda setkávat a stejně ráda se pak na chvíli rozejít do svého.
