Článek
Zmeškaný hovor dovolenou automaticky neukončí
Zaměstnanec tráví několik dnů v horách bez signálu. Mezitím se firma dostane do problémů a vedoucí mu opakovaně volá. Když se pracovník po skončení dovolené objeví v zaměstnání, zjistí, že se měl vrátit o tři dny dříve.
Za samotnou nedostupnost ho zaměstnavatel postihnout nemůže. Během dovolené nemá zaměstnanec obecnou povinnost kontrolovat služební telefon, pracovní e-mail ani firemní komunikační systém. Dovolená je dobou odpočinku, během níž člověk nevykonává práci a nemusí se dostavovat na pracoviště, jak připomíná také příručka Ministerstva práce a sociálních věcí.
Z toho plyne důležitý závěr: pokud se zaměstnanec o odvolání skutečně nedozvěděl, nemohl je vědomě odmítnout. Zmeškaný hovor navíc neprokazuje, co chtěl volající sdělit. Podobně může být sporný nepřečtený e-mail nebo zpráva doručená do aplikace, kterou pracovník během volna nepoužívá.
Odvolání má být výjimečným řešením
Zákoník práce počítá s tím, že zaměstnavatel může už určený termín dovolené změnit nebo zaměstnance z probíhající dovolené odvolat. Nestanoví však přesný seznam situací, ve kterých je to přípustné.
Nejde proto o volnou vstupenku k rušení volna pokaždé, když se na pracovišti nahromadí úkoly. Při rozhodování o dovolené musí zaměstnavatel zohledňovat nejen své provozní potřeby, ale také oprávněné zájmy zaměstnance. Odvolání by mělo být přiměřenou reakcí na vážnou nebo nepředvídanou situaci, kterou nelze rozumně vyřešit pomocí zástupu.
Může jít například o havárii, závažný výpadek provozu nebo událost, k jejímuž odstranění jsou nezbytné znalosti konkrétního člověka. Pouhá neochota rozdělit práci mezi přítomné kolegy by jako přesvědčivý důvod obstát nemusela. Výjimečný charakter odvolání zdůrazňuje rovněž Advokátní deník.
Firma musí dokázat, že jste se o návratu dozvěděli
Zákon neurčuje zvláštní formulář, kterým se člověk odvolává z dovolené. V praxi může přijít telefonát, SMS nebo e-mail. Pro případ pozdějšího sporu je však zásadní, zda zaměstnavatel dokáže prokázat nejen odeslání zprávy, ale také to, že se její obsah dostal k zaměstnanci.
Výzva by měla být jednoznačná. Z věty „ozvěte se, něco se děje“ ještě nemusí být zřejmé, že zaměstnavatel ukončuje dovolenou a nařizuje návrat. Firma by měla uvést, že zaměstnance z dovolené odvolává, kam se má dostavit a kdy jeho přítomnost potřebuje.
Právní komentář k čerpání dovolené upozorňuje, že pokud zaměstnavatel nedokáže doručení odvolání prokázat, nemůže z nenastoupení do práce automaticky vyvozovat právní následky. Telefonické oznámení sice není vyloučené, bezpečnější je ale jeho následné písemné potvrzení.
Zaměstnanec přitom nemusí před odjezdem hlásit přesnou adresu hotelu nebo plán každého dne. Jestliže si firma potřebuje dlouhodobě zajišťovat dostupnost určitého pracovníka mimo jeho směny, zákon pro takovou situaci zná pracovní pohotovost. Tu však lze podle zákoníku práce požadovat jen na základě dohody a zaměstnanci za ni náleží odměna.
Vzdálenost určuje, jak rychlý návrat je možný
Zaměstnavatel může člověka odvolat i ze zahraniční dovolené. To ovšem neznamená, že zaměstnanec musí být během několika hodin v kanceláři, pokud se nachází na ostrově, několikadenním treku nebo místě bez dostupného spojení.
Zákon žádnou pevnou lhůtu pro návrat neurčuje. Musí se proto vycházet z reálných možností konkrétního člověka. Rozhodovat může dostupnost letenek, jízdní řád, bezpečnost cesty i to, kdy se zaměstnanec o odvolání dozvěděl. Vedoucí nemůže pouhým telefonátem vytvořit dopravní spojení, které neexistuje.
Jakmile zaměstnanec zprávu převezme, měl by bez odkladu odpovědět. Nejbezpečnější je písemně potvrdit přijetí odvolání, popsat svou polohu a sdělit nejbližší reálný termín návratu. Jízdenky, zrušené lety nebo jiné překážky je vhodné doložit.
Vědomé odmítnutí už může být problém
Jiná situace nastává, když zaměstnanec prokazatelně obdrží řádný pokyn, může se vrátit, ale odpoví, že jednoduše nepřijede. Zaměstnanci mají podle § 301 zákoníku práce povinnost plnit pokyny nadřízených, pokud byly vydány v souladu s právními předpisy.
Neuposlechnutí odvolání proto může být podle okolností hodnoceno jako neomluvená absence a porušení pracovních povinností. Neznamená to ovšem, že každé odmítnutí automaticky umožňuje okamžité propuštění. Hodnotila by se závažnost situace, důvod odvolání, možnost návratu, srozumitelnost pokynu i dopady nepřítomnosti.
Zaměstnavatel také nemůže zaměstnanci jednoduše uložit peněžitou pokutu nebo mu podle libosti strhnout část výplaty. Zákoník práce peněžní postihy za porušení pracovních povinností zakazuje. Případná náhrada skutečně způsobené škody se řídí jinými pravidly a firma by musela prokázat vznik škody, porušení povinnosti, příčinnou souvislost i zavinění.
Návrat a zmařený pobyt platí zaměstnavatel
Nejdůležitější povinnost firmy stanoví přímo § 217 odst. 3 zákoníku práce. Zaměstnavatel musí nahradit náklady, které pracovníkovi bez jeho zavinění vznikly kvůli změně určené dovolené nebo odvolání z ní. MPSV mezi typické výdaje řadí především dopravu z místa pobytu zpět na pracoviště.
Podle okolností mohou být oprávněnými výdaji také:
- nová letenka, jízdenka, pohonné hmoty nebo dálniční poplatky,
- poplatek za změnu rezervace,
- nevratná část ceny ubytování nebo zájezdu,
- cesta zpět do rekreačního místa, pokud se tam zaměstnanec po vyřízení práce vrací,
- nezbytné náklady dalších cestujících, jestliže nemohli na místě zůstat bez odvolaného zaměstnance.
Každý požadavek musí mít přímou souvislost s odvoláním a být doložitelný. Vyplatí se proto schovat účtenky, původní rezervace, storno podmínky i písemný pokyn k návratu. Zákon naopak automaticky nepřiznává peníze za zkaženou náladu nebo ztracený odpočinek.
Dny či hodiny, které člověk kvůli návratu nevyčerpal, mu nepropadnou. Zaměstnavatel je musí evidovat jako zbývající dovolenou a určit jejich čerpání v jiném termínu. Za dobu, kdy už zaměstnanec pracuje, mu náleží mzda nebo plat, nikoliv náhrada za dovolenou.
Bez signálu tedy pracovník nic neporušuje. Jakmile se však o prokazatelném odvolání dozví, měl by reagovat a domluvit nejrychlejší uskutečnitelný návrat. Firma na oplátku musí svůj zásah obhájit, prokázat oznámení a zaplatit účet, který předčasným ukončením volna vznikl.
