Článek
Do jižních Čech ho přivedla láska
Než zakotvil v Dubném nedaleko Českých Budějovic, vedla jeho cesta přes několik zemí i kontinentů. Pracoval v Londýně, působil v Indii a po návratu do Česka žil v Praze. Z hlavního města se nakonec nestěhoval kvůli promyšlenému útěku celebrity na venkov, ale za partnerem Petrem Tejmlem.
Moderní dům už tehdy stál a byl téměř zařízený. Patřil Petrovi, který Josefu Maršálkovi navrhl, aby se k němu přestěhoval. Zbývalo však dokončit zahradu, přístup ke garáži, schody, bránu a další práce v okolí stavby. Představa, že si dvojice společně nechala postavit reprezentativní sídlo, proto neodpovídá tomu, jak svůj příchod popsal sám cukrář při návštěvě redakce Lifee.
Pro Maršálka šlo současně o návrat k prostředí, které znal z dětství. Sám pochází z malé moravské vesnice. Po šestnácti letech cestování a života ve městech mu proto Dubné nepřipadalo jako konec světa, ale jako místo, kde se mohl znovu nadechnout. K rozhodnutí přispěla také rostoucí popularita pořadu Peče celá země a s ní spojená ztráta části soukromí.
Bílou kuchyň rychle přebijí zvířata a rostliny
Srdcem domu je otevřený prostor spojující kuchyň, jídelnu a obývací část. Kuchyň je čistě bílá a působí minimalisticky, jenže sterilní výstavní interiér by návštěvník hledal marně. Dům zaplňují pokojové rostliny a zvířata, o která se stará především Petr.
V jídelně stojí akvárium o objemu 500 litrů. Jeho osvětlení se automaticky mění podle denního rytmu terčovců, takže výrazné ryby vytvářejí barevný protiklad k bílému zařízení místnosti. Vedle akvária patří k domácnosti také morčata se samostatným zázemím a čtyři africké želvy.
Rozdělení péče je poměrně jasné. Petr se věnuje zvířatům, pokojovým rostlinám a živým plotům. Josef má na starosti především to, co se dá sklidit a následně zpracovat v kuchyni. Právě tato kombinace dává domu jeho charakter. Uvnitř se pěstují exotické pokojovky, venku čekají záhony a sad a mezi tím vším stojí kuchyň, v níž úroda končí.
Maršálek přitom nevaří doma jen složité dezerty. V jednom z rozhovorů přiznal, že s partnerem dávají přednost obyčejným jídlům. Ani svou pracovnu příliš nevyužívá. Knihy a další projekty vznikají především u vysokého stolu v kuchyni, kde má dostatek denního světla.
Místo trávníku vznikla jedlá zahrada
Zahrada původně nemusela vypadat tak, jak ji známe dnes. Petr uvažoval o zatravnění volné plochy, Josefovi však připadalo škoda nechat půdu bez užitku. Z dětství si pamatoval domácnost, v níž rodina pěstovala ovoce a zeleninu a nakupovala jen malou část základních potravin. Stejnou logiku začal postupně přenášet také do Dubného.
Při prohlídce zahrady v roce 2023 uváděl přibližně 30 druhů rajčat, 15 druhů paprik a osm druhů lilků. Vedle obvyklých plodin pěstoval černá rajčata, fialové a žluté květáky, artyčoky, fíky, kiwi nebo indické kulaté lilky. Sad tehdy tvořilo kolem čtyřiceti ovocných stromů, mezi nimiž nechyběly jabloně, hrušně, višně, švestky, meruňky ani nektarinky.
Nejde přitom o obrovské hospodářství. Každého druhu roste jen omezené množství, ale vhodně zvolené odrůdy se při sklizni střídají. V létě přicházejí rajčata, papriky, okurky a bobuloviny, chladnější část roku zvládnou pór, cibule, kadeřávek či růžičková kapusta. Teplomilné rostliny chrání skleník.
Půl tuny zeleniny nezačalo drahou technikou
První čtyři vyvýšené záhony vznikly v březnu 2020 z obyčejných dřevěných palet. Podle Maršálkovy vzpomínky z nich během první sezony sklidili přibližně půl tuny zeleniny. Na podzim provizorní konstrukci odstranili a nahradili ji odolnějšími betonovými záhony s kovovou výztuží.
Uvnitř není pouze zahradnický substrát. Spodní část vyplňuje hnůj a teprve horní vrstvu tvoří zemina. Rozkládající se materiál uvolňuje teplo a zároveň dodává rostlinám živiny. Zvýšená konstrukce navíc omezuje nutnost ohýbat se při sázení, pletí a sklizni.
Za bohatou úrodou ale nestojí pouze chytré provedení záhonů. V horkém počasí je nutné zalévat každý den, někdy ráno i večer. Zahrada neměla při zveřejněné návštěvě vlastní studnu, dvojice proto zachytávala déšť do retenční nádrže a dalších zásobníků. K tomu se přidává pletí, ochrana rostlin, sklizeň a pravidelné zpracování všeho, co dozraje.
Pohled na zaplněné záhony tak snadno vytvoří dojem idylické soběstačnosti. Ve skutečnosti jde o celoroční režim, který vyžaduje čas i fyzickou práci.
Úroda nekončí posledním letním rajčetem
V roce 2024 mluvil Maršálek přibližně o šedesáti druzích ovoce a zeleniny. Díky postupnému dozrávání a zimním plodinám měla zahrada vydávat úrodu až do konce prosince. Uvedl také, že během předchozího roku nemuseli s partnerem ovoce ani zeleninu kupovat. Šlo o popis konkrétní sezony, nikoliv o záruku, že stejný výsledek přinese každý další rok.
Přebytek se v domácnosti nevyhazuje. Ze sklizně vznikají čalamády, kvašená zelenina, kompoty, sirupy, rozvary a džemy. Část ovoce používá Maršálek také při focení receptů nebo práci pro klienty. Místo cesty do obchodu tak může jednoduše vyjít na zahradu, utrhnout potřebné plody a položit je rovnou na koláč.
Právě v tom se jeho bydlení nejvíc liší od okázalých domů známých osobností. Zahrada zde neslouží pouze jako zelené pozadí k bazénu. Je zásobárnou, pracovním prostorem i místem odpočinku.
Po světové kariéře hledá doma hlavně klid
Kontrast mezi prací a soukromím je výrazný. Josef Maršálek působil v londýnském obchodním domě Harrods a připravoval dezerty také pro britskou královskou rodinu. Později se stal známou televizní tváří. Přesto doma nepotřebuje připomínat vlastní profesní úspěchy na každém kroku.
Do Prahy a na další pracovní místa stále dojíždí. Povinnosti se proto snaží soustředit do několika dnů, aby pak mohl zůstat déle doma. Jižní Čechy si oblíbil kvůli rybníkům, polím, lesům, sousedům i blízkosti Petrovy rodiny, jak popsal v rozhovoru pro Český rozhlas.
Jeho domov proto nepůsobí jako menší pokračování televizního studia. Za dveřmi čekají záhony, zavařování, krmení zvířat a obyčejné jídlo u společného stolu. Skutečný luxus tu netvoří lesklé vybavení, ale možnost vrátit se z ruchu do místa, které každý den přináší něco využitelného. Třeba misku rajčat, sklenici džemu nebo jen potřebný klid.
