Článek
Ne každá cedule je poklad, ale dobrý nález dokáže potěšit
Staré reklamní cedule visely na obchodech, dílnách, hostincích i čerpacích stanicích. Měly hlavně zaujmout a vydržet déšť. Část se proto dochovala v garážích, stodolách a kůlnách, kde dnes čeká na někoho, kdo ji nepovažuje jen za rezavý plech.
Československá reklama první poloviny minulého století měla vlastní výraz. Publikace vedená v katalogu Uměleckoprůmyslového muzea zachycuje 715 plechových a smaltovaných cedulí firem z českého a československého trhu z let 1900 až 1948. Zajímavý může být nápis na kávu, tabák, limonádu, oleje, náhradní díly i místní obchod.
Cenné nejsou jen velké vývěsní štíty. Sběratele zajímají i menší cedule s nápaditou grafikou, lokální značkou nebo dobovým telefonním číslem. Na rovinu, tabulka „Vstup zakázán“ rodinný rozpočet nejspíš nezachrání. Původní reklamní cedule s pěknou kresbou a zachovalými barvami už ale může být příjemné překvapení.
Desítky tisíc nejsou pohádka. Platí ale za výjimečné kusy
Cena okolo 60 tisíc korun není u opravdu zajímavé cedule nesmysl. V zahraničí jsou rozdíly ještě výraznější: aukční dům Cheffins letos prodal vzácnou britskou automobilovou ceduli z 20. let za 83 780 liber. V téže dražbě se jiné smaltované reklamní kusy prodaly za jednotky tisíc liber. To není návod na české ceny, ale ukázka, jak moc rozhoduje konkrétní motiv a vzácnost.
Tady je háček: jediný drahý prodej neznamená, že má cenu každá cedule se smaltem. Aukce Bonhams uzavřela v roce 2024 dvojici reklamních smaltovaných cedulí na 243,20 libry včetně poplatku. Drahé bývají originály s výraznou grafikou, žádanou značkou, menším počtem dochovaných kusů a bez nešikovných oprav.
Nabídková cena v inzerátu navíc není prodaná cena. Porovnávat má smysl jen stejnou značku, rozměr, období, způsob zavěšení a skutečný stav. Důležitý je i rub cedule: právě tam bývá značka výrobce, starý držák nebo stopy po původním umístění.
Kartáč nechte ve skříni a nejdřív si zajistěte důkazy
Smalt není obyčejný nátěr. Je to odolný povrch se stálými barvami a dlouhou životností, jak popisuje web Český smalt. Jenže úder, ohyb nebo agresivní broušení mu mohou ublížit napořád. Nová barva přes starý povrch pak umí proměnit zajímavý originál v hezkou, ale sběratelsky nejistou dekoraci.
Než ceduli umyjete, vyfoťte ji z obou stran při denním světle. Zachyťte nápis, rohy, závěsné otvory, případnou značku výrobce i místo nálezu. Volný prach lze setřít měkkým štětcem nebo suchým hadříkem, ale s drátěným kartáčem, brusným papírem a domácím přelakováním počkejte. To, co vypadá jako nevzhledná patina, může být důkaz pravosti.
Příjemná zpráva je, že ani drobné odštípnutí nemusí znamenat konec nadějí. U staré cedule se hodnotí celek: čitelnost, původní tvar, barvy i příběh konkrétní značky. Než ji odvezete do sběru nebo prodáte prvnímu zájemci za pár stovek, dejte si den dva na porovnání a oslovení odborníka. Někdy se z kusu plechu opravdu vyklube nález, který udělá radost celé rodině.
