Článek
Jedna stará mapa se prodala za 70 tisíc
Papírová mapa nemusí být bezcenná jen proto, že dlouhé roky ležela složená ve skříni. Dobrým příkladem je rozměrná mapa Čech od Jana Kryštofa Müllera z roku 1720. Skládala se z 25 částí, zachovala se ve výborném stavu a měla původní kožené pouzdro.
V české aukci roku 2023 se 1prodala za 70 000 korun bez aukční přirážky. Výsledek nevytvořilo pouze její stáří. Jednalo se o mimořádně rozsáhlé a podrobné kartografické dílo se značením autora, uměleckou výzdobou a kompletně dochovanými sekcemi.
Vzácná mapa přitom nemusí zachycovat celý stát. Zájem mohou vzbudit také historické plány měst, veduty, vojenské mapy, plány bitev, poštovní trasy či vyobrazení zaniklých obcí. Pro místního sběratele může mít plán malého města větší význam než běžná mapa celé Evropy.
Autoatlas z embéčka většinou pokladem není
Úplně jiná situace panuje u běžných autoatlasů ČSSR vydávaných ve vysokých nákladech. Mnoho domácností stále uchovává pevně vázaný atlas Kartografie v měřítku 1 : 400 000. Jednotlivá vydání ze sedmdesátých a osmdesátých let se dnes v antikvariátech objevují zpravidla za desítky až nižší stovky korun. Například atlas z roku 1987 nabízí jeden 2antikvariát za 69 korun.
Ani meziválečné datum automaticky nezaručí vyšší cenu. Neúplný prvorepublikový autoatlas v německé jazykové variantě, který obsahoval dobové reklamy ze Sudet, se na 3Aukru prodal za 80 korun. Chybějící mapové přílohy jeho sběratelskou přitažlivost výrazně omezily.
Zajímavější mohou být raná motoristická vydání, mapy vydané pro Autoklub Republiky Československé nebo málo rozšířené regionální atlasy. Za pozornost stojí také Stýblův autoatlas Republiky československé, který podle odborné práce Univerzity Palackého vznikl již v období po roce 1918 a zahrnoval české země, Slovensko i Podkarpatskou Rus.
Cenu může zvýšit původní přebal, dobová reklama, přiložené plány měst, cestovní tabulky nebo vazba na konkrétní automobilový klub. Atlas ovšem musí být pokud možno kompletní. Vytržená mapa, chybějící rejstřík nebo několik vystřižených reklam mohou hodnotu srazit téměř na nulu.
Na mapách hledejte známá kartografická jména
U map vytištěných před 19. stoletím se vyplatí hledat jméno kartografa, rytce nebo vydavatele. Mezi známé autory a dílny patří Abraham Ortelius, Gerard Mercator, Willem Janszoon Blaeu, Johann Baptist Homann, Matthäus Seutter, Sebastian Münster nebo Jan Kryštof Müller.
Pro české sběratele jsou zajímavé také mapy Moravy vycházející z kartografické práce Jana Amose Komenského. Samotné slavné jméno však nestačí. Z jedné tiskové desky mohla vznikat různá vydání a na trhu se nachází velké množství pozdějších reprodukcí.
Rozdíly v cenách jsou značné. Specializovaný český antikvariát například nabízí původní mapu Čech od Johna Speeda z roku 1626 za 49 000 korun, zatímco dřevořezy Čech od Sebastiana Münstera ze 16. století má v nabídce za několik tisíc. Jde ovšem o 4prodejní ceny, nikoliv o výsledky dokončených aukcí.
Ozdobná kresba ještě nemusí být originál
Reprodukce může být na první pohled téměř nerozeznatelná od starého tisku. Výrobci používají zažloutlý papír, historická písma i napodobeniny ručního kolorování. Kopie slavné mapy má dekorativní hodnotu, sběratelskou cenu originálu však zpravidla nemá.
Nejdříve prohlédněte okraje a rub. Na mapě může být název, letopočet, jméno autora, vydavatelský údaj nebo číslo stránky původního atlasu. Stará mědirytina mívá kolem obrazu otisk tiskové desky. Sklad uprostřed a text na zadní straně nemusí být poškozením. Mohou naopak ukazovat, že list pochází z dobového atlasu.
Žádný z těchto znaků není samostatným důkazem pravosti. Důležité jsou rovněž rozměry, druh papíru, vodoznak, podoba písma a detaily konkrétního vydání. U dražšího kusu by měl určení provést odborník na staré tisky nebo historickou kartografii.
Podezřelé je označení „podle mapy z roku 1720“. Obvykle udává stáří předlohy, nikoliv vytištěného listu. Stejně tak novodobý rámeček neříká nic o věku mapy ukryté uvnitř.
Vyšší cenu může pokazit lepicí páska i nůžky
Stopy používání nejsou u cestovní mapy ničím neobvyklým. Sběratelé mohou přijmout původní přehyby, drobné skvrny nebo rukopisnou poznámku majitele. Mnohem větším problémem bývají chybějící části, silné mapy po vodě, plíseň, ostříhané okraje a neodborné opravy.
Roztrženou mapu proto neslepujte běžnou izolepou a nepokoušejte se ji zalaminovat. Australský národní archiv upozorňuje, že lepicí páska není vhodná k opravě trhlin a tepelná laminace je nevratná.
Rizikové je také čištění gumou, mokrým hadříkem nebo chemickým přípravkem. Zmizet mohou nejen skvrny, ale také původní barvy či slabé tužkové poznámky. Křehký svitek se nemá narovnávat násilím. Bezpečnější je ponechat jej ve stávajícím stavu a poradit se s restaurátorem papíru.
Nikdy nerozebírejte celý atlas jen proto, že jednotlivé mapy vypadají prodejněji. Kompletní svazek může mít větší historickou i peněžní hodnotu než součet vytržených listů.
Vyfotografujte i rub, přebal a chybějící stránky
Předběžné posouzení začíná několika kvalitními fotografiemi. Zachyťte celou mapu, titulní kartu, jména autorů, vydavatelské údaje, rub, okraje a případné poškození. U atlasu vyfoťte desky, titulní stranu, obsah a všechny volné přílohy. Spočítejte také stránky a mapové listy.
Poté hledejte skutečně srovnatelné kusy. Nestačí stejný motiv – shodovat by se měl autor, vydání, rozměr, technika tisku i stav. Částka v běžném inzerátu představuje pouze přání prodávajícího. Větší vypovídací hodnotu mají výsledky dokončených aukcí.
U novějšího autoatlasu obvykle postačí antikvariát nebo sběratelský portál. Mapu ze 16. až 19. století, neobvyklý plán města či kompletní prvorepublikový atlas je rozumnější ukázat odbornému antikvariátu nebo aukčnímu domu. Teprve tam se může ukázat, zda jste našli jen pěknou připomínku starých cest, nebo papírový předmět v hodnotě několika tisíc korun.
Další zdroje:
1 Komerční aukční portál Arthousehejtmanek
2 Komerční web Ekvariat
3 Komerční aukční portál Aukro
4 Komerční web Antikvariat Marketa Lazarova
