Článek
Kosmetická pomůcka se změnila v malý šperk
Pudřenka nebyla ve dvacátých a třicátých letech pouze krabičkou na kosmetiku. Kvalitnější modely měly zrcátko, uzavíratelnou přihrádku na pudr a někdy také pouzdro na rtěnku, hřebínek nebo prostor na drobné. Nosily se v kabelce, luxusní provedení dokonce nahrazovala malou večerní taštičku.
Rozšíření přenosných kosmetických pouzder souviselo se změnou módy i společenského života. Jak popisuje historie vanity cases od Sotheby’s, ve dvacátých letech začaly ženy běžněji nosit kosmetiku s sebou. Jednodušší střihy šatů přitom neposkytovaly mnoho kapes, a tak vznikl prostor pro elegantní pouzdra určená přímo do kabelky.
Art deco jim dalo geometrické linie, kontrastní barvy a výrazné materiálové kombinace. Vedle stříbra, zlata a smaltu se používal onyx, jadeit, korál, perleť nebo lak. Luxusní klenotnické domy přidávaly rubíny, safíry a diamanty. V českém prostředí byly samozřejmě mnohem běžnější dostupnější pudřenky z mosazi, postříbřeného kovu nebo stříbra. Samotné stáří proto vysokou cenu nezaručuje.
Zlatá pudřenka
Hranici 100 tisíc skutečné prodeje překračují
Aktuální aukční výsledky ukazují, jak široké je cenové rozpětí. V říjnu 2025 se v pařížské aukci Bonhams prodala pudřenka Tiffany & Co. ze čtrnáctikarátového zlata, zdobená diamanty a rubíny, za 5 120 eur včetně přirážky. Podle srpnového kurzu koruny jde přibližně o 124 tisíc korun. Výsledek je dohledatelný v archivu aukce Bonhams.
U špičkových art deco pouzder mohou částky vystoupat mnohem výš. Výjimečné pouzdro Cartier z roku 1927, vyrobené ze zlata a platiny a zdobené lakem, perletí, jadeitem, korálem, rubíny a diamanty, dosáhlo v roce 2001 u Christie’s ceny 82 250 dolarů. Tady už ale nešlo o obyčejnou pudřenku. Pouzdro obsahovalo zrcátko, několik přihrádek a držák rtěnky a samo o sobě představovalo mistrovskou klenotnickou práci.
Tohle si lidé často pletou. Pod názvem pudřenka se prodává jednoduchá kovová krabička i luxusní „vanity case“ od Cartiera, Tiffanyho, Boucheronu nebo Van Cleef & Arpels. Cenový rozdíl mezi nimi může být stonásobný. Nabídka za vysokou částku navíc ještě není důkazem hodnoty. Podstatnější je dokončená aukce, počet zájemců a konečná cena po skutečném příklepu.
Nejdřív hledejte punc, teprve potom cenu
Prohlídku začněte na vnitřní straně víčka, u závěsu a na okraji přihrádky. Právě tam bývá punc, ryzostní číslo, značka výrobce, podpis klenotnického domu nebo sériové číslo. Nápisy jako „14K“, „750“, „900“ či „925“ mohou napovědět materiál, samy však nestačí k určení pravosti ani stáří.
První československé puncovní značky začaly platit v březnu 1921 a další soustava je nahradila od roku 1929. Vyobrazení historických značek nabízí Puncovní úřad. Správně určený punc může potvrdit ryzost a přibližné období, zatímco výrobní značka pomůže dohledat konkrétní dílnu. U zahraničních výrobků je nutné pracovat s tamními značkami.
Cenu zvyšuje původní zrcátko, funkční pant a uzávěr, zachovalý smalt, kompletní vnitřní vybavení i původní etue. Naopak prasklé kameny, odloupaný smalt, silně poškrábané zlato nebo necitlivá oprava hodnotu srážejí. Starou pudřenku proto neleštěte agresivní pastou, nerozebírejte a nepřilepujte uvolněné části běžným lepidlem. Nevyhazujte ani labutěnku, pouzdro na rtěnku či krabičku.
Pokud najdete zlatý punc, drahé kameny nebo podpis známého výrobce, má smysl obrátit se na znalce šperků či zavedený aukční dům. U běžného postříbřeného kusu bez značky budou očekávání podstatně skromnější. Hezká rodinná památka může mít cenu sama o sobě, ale šestimístnou částku z ní udělá teprve mimořádný materiál, autorství a ochota sběratelů skutečně zaplatit.
