Článek
Vzácný je ročník, ne každý starý haléř
Pětihaléře z první republiky se v domácnostech objevují pořád. Jenže ročník 1924 patří mezi úplně jinou ligu. Národní muzeum ho označuje za nejvzácnější československou oběžnou minci a uvádí, že se dochovalo jen několik desítek kusů. Proč přesně vznikly, přitom není dodnes úplně jasné.
Na rok 1924 nebyla běžná ražba pětihaléřů plánovaná. Aukční dům Macho & Chlapovič popisuje několik možných vysvětlení: mincovna mohla připravit razidla pro případ nedostatku drobných mincí, nebo šlo o zkušební kusy. Jistota ale chybí. Právě tohle tajemství spolu s malým počtem dochovaných exemplářů žene sběratelský zájem nahoru.
Tady je háček: datum na minci není samo o sobě důkaz hodnoty. Existují novoražby, kopie i kusy s poškozeným razidlem, které se od skutečně mimořádných exemplářů liší detaily, jež laik na kuchyňském stole nepozná. Kdo doma najde pětihaléř s letopočtem 1924, neměl by hned slavit, ale ani ho bezmyšlenkovitě házet do krabičky s běžnými drobnými.
Milionové ceny jsou skutečné, ale nejsou automatické
Rekordní částky nejsou pohádka pro sběratelské časopisy. Exemplář z někdejší Kokolusovy sbírky se v aukci v roce 2023 prodal za 1 554 300 korun. Přehled výsledků uvádí Artplus. V prosinci 2025 se další mimořádně zachovalý kus s odborným posudkem prodal za 900 tisíc korun.
Jenže stejný přehled ukazuje i druhou stránku věci. Jiný pětihaléř 1924 nabízený v květnu 2024 s vyvolávací cenou 600 tisíc korun kupce nenašel. To je dobrá lekce pro každého, kdo začne po přečtení titulku přepočítávat rodinnou pokladničku na miliony.
Cena se neodvíjí jen od ročníku. Sběratelé řeší zachovalost, ražební lesk, patinu, stopy po čištění, případné poškození i doložený původ. U mince, která se dá spočítat na desítky kusů, má velkou váhu také odborný posudek a historie vlastnictví. Na rovinu, pěkná fotografie v inzerátu není totéž co potvrzená pravost.
Neleštěte ji a nezkoušejte domácí testy
Nejhorší první krok je mince vyčistit do lesku. Leštění, chemická lázeň nebo drhnutí zubním kartáčkem mohou zničit původní povrch a snížit sběratelskou hodnotu. U vzácné mince navíc domácí úklid nic nevyřeší, jen zakryje důležité stopy.
Místo toho ji vyfoťte z obou stran při denním světle, změřte průměr, zvažte ji a zapište, odkud pochází. Minci držte za hranu, ne mezi prsty po ploše, a nenechávejte ji volně poskakovat po stole mezi ostatními drobnými. Především ji neposílejte neznámému zájemci poštou jen proto, že slíbil rychlý odkup.
Rozumnější je oslovit zavedeného numismatika nebo aukční dům a chtít posouzení podle fotografií. U takové rarity má smysl nechat pravost ověřit odborně, ne podle videa na sociálních sítích. Starý pětihaléř může být obyčejná památka po rodině. Ročník 1924 ale stojí za to prověřit. Ne proto, že každý kus má cenu milionu, ale proto, že u několika málo pravých exemplářů rozhoduje opravdu každý detail.
