Článek
Třicet osm tisíc není obrat ani skutečný výdělek
Částka 38 000 korun nevychází z toho, kolik podnikateli skutečně přistálo na účtu. Jde o nejnižší příjem, který mu může Úřad práce započítat při posuzování superdávky, pokud vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní.
Podle aktuálního zákona o dávce státní sociální pomoci se vychází z jedné dvanáctiny příjmů uvedených v daňovém přiznání. U hlavní činnosti však platí spodní hranice ve výši 80 procent zvlášť stanovené průměrné mzdy. Ta podle sdělení MPSV pro rok 2026 činí 47 500 korun. Výpočet je tedy jednoduchý: 80 procent představuje právě 38 000 korun.
A to je trochu problém. Jestliže živnostníkovi po započtení výdajů, odvodů a daně vychází rozhodný měsíční příjem například jen 20 000 korun, úřad přesto pracuje s částkou 38 000 korun. Nejde přitom o obrat ani o minimální vyměřovací základ pro pojistné. Jsou to peníze existující pouze pro potřeby dávkového výpočtu.
Fiktivně zvýšený příjem může zmenšit složku na bydlení, živobytí či dítě, případně nárok úplně vynulovat. Automatické zamítnutí to ale neznamená. Posuzuje se celá domácnost, její náklady na bydlení, příjmy dalších členů, počet dětí i majetek.
Vedlejší podnikání a paušální režim mají jiná pravidla
Hranice 38 000 korun se netýká všech živnostníků. U vedlejší samostatné činnosti se započítává skutečná jedna dvanáctina rozhodného ročního příjmu z daňového přiznání. Podmínkou ovšem je, aby šlo skutečně o vedlejší činnost podle pravidel důchodového pojištění. Nestačí pouze říct, že podnikání člověka neuživí.
Odlišný výpočet čeká také nové podnikatele, kteří v předchozím zdaňovacím období samostatnou činnost nevykonávali. U hlavní činnosti se jim pro rok 2026 počítá 50 procent stanovené průměrné mzdy, tedy 23 750 korun. U vedlejší činnosti je to 10 procent, což odpovídá 4 750 korunám.
Ještě tvrdší může být posuzování lidí v paušálním režimu. V prvním pásmu se jim započítá 47 500 korun měsíčně, ve druhém 71 250 korun a ve třetím 95 000 korun. Paušální režim si přitom lidé často pletou s výdajovým paušálem. To ale není totéž. Kdo podává běžné daňové přiznání a pouze v něm uplatňuje procentní výdaje, nespadá automaticky pod částky určené pro pásma paušální daně.
Od července 2026 se u existujících OSVČ vychází z přiznání za rok 2025. Roční příjem se dělí dvanácti bez ohledu na to, kolik měsíců člověk během daného roku skutečně podnikal. Jestliže však má nyní činnost oficiálně přerušenou nebo ukončenou, pravidlo se za příslušný měsíc nepoužije.
Přísná hranice se má snížit, zatím však platí
Současné nastavení už míří ke změně. Při projednávání ve Sněmovně bylo schváleno snížení minimálního započítávaného příjmu hlavních OSVČ z 80 na 60 procent stanovené průměrné mzdy. Při letošní základně by to znamenalo 28 500 korun.
Novela ale musí projít celým formálním procesem. Podle legislativní historie Poslanecké sněmovny ji prezident podepsal 17. srpna 2026 a o týden později byla odeslána k vyhlášení ve Sbírce zákonů. Dokud příslušná změna nenabude účinnosti, vychází úřad z dosavadních 80 procent.
Kvůli hranici 38 000 korun proto nemá smysl žádost rovnou vzdát. Orientační výpočet lze udělat v kalkulačce MPSV, přesný výsledek však přinese až posouzení celé domácnosti. Před odesláním žádosti se vyplatí zkontrolovat, zda je podnikání vedeno jako hlavní či vedlejší, jaký rok daňového přiznání se použije a zda člověk skutečně spadá do paušálního režimu. Právě záměna těchto pojmů může udělat v započítaném příjmu rozdíl desítek tisíc korun.
