Článek
Strom je váš, ale pravidla si neurčujete sami
Na rovinu, spousta lidí si myslí, že co roste za plotem, to je čistě jejich věc. Jenže u stromů to tak jednoduché není. Strom na soukromém pozemku sice patří vlastníkovi pozemku, ale zároveň jde o dřevinu chráněnou zákonem. A to je přesně ten rozdíl, na který se při víkendovém kácení často zapomíná.
Ministerstvo životního prostředí uvádí, že ke kácení dřevin je potřeba povolení orgánu ochrany přírody, pokud zákon nestanoví výjimku. V běžných případech ho vydává obecní úřad. Takže nestačí říct, že strom vadí výhledu, padá z něj listí nebo stíní bazénu. Úřad posuzuje i jeho funkční a estetický význam.
Tady je háček. Nejčastěji se neřeší malý náletový stromek, ale vzrostlý strom, který už má pořádný kmen. A právě tam může domácí jistota rychle narazit na úřední metr.
Rozhoduje obvod kmene, ne pocit majitele
Základní pravidlo je poměrně jasné. Podle Portálu veřejné správy se bez povolení obvykle obejdete u dřevin s obvodem kmene do 80 centimetrů, měřeným ve výšce 130 centimetrů nad zemí. U souvislých porostů zase hraje roli plocha do 40 metrů čtverečních.
Tohle si lidé často pletou. Nejde o průměr kmene, ale o obvod. Kdo jen od oka usoudí, že „to není tak velké“, může se hodně splést. Stačí metr, obejmout kmen ve správné výšce a hned je jasněji. U vícekmenných stromů nebo keřových porostů už ale může být situace složitější, takže je lepší zavolat na obecní úřad než později vysvětlovat pařez.
Výjimku mají také některé ovocné dřeviny. Neznamená to ale, že každá třešeň nebo jabloň kdekoliv v krajině může padnout bez řečí. Záleží na tom, zda roste na pozemku v zastavěném území a jak je pozemek veden v katastru. Právě tady vzniká dost omylů u zahrad, sadů, rekreačních objektů a pozemků na okraji obce.
Nejbezpečnější období je zima, ale ani ta všechno neřeší
Další lidová zkratka zní: v zimě se smí kácet všechno. Nesmysl. Zima je vhodnější období hlavně proto, že strom je ve vegetačním klidu a menší je riziko zásahu do hnízdění ptáků. Povolení ale zima nenahrazuje.
Česká inspekce životního prostředí připomíná, že přesné datum vegetačního klidu není právními předpisy pevně stanoveno, v praxi se však kácení nejčastěji povoluje od 1. listopadu do 31. března. Zároveň upozorňuje, že i ptáci a jejich hnízda jsou chráněni.
Pokud strom bezprostředně ohrožuje život, zdraví nebo hrozí značná škoda, existuje zvláštní režim. Jenže to není volná vstupenka pro každého, kdo se bojí padající větve při prvním větru. Havarijní stav je dobré zdokumentovat, vyfotit a následně oznámit příslušnému úřadu. U opravdu velkých stromů se vyplatí arborista. Ne kvůli papíru pro papír, ale kvůli tomu, aby bylo jasné, zda strom skutečně nebezpečný je.
Pokuta není strašení, zákon s ní počítá
Za nepovolené kácení může přijít pokuta. Zákon o ochraně přírody a krajiny počítá u fyzických osob s pokutou až 20 tisíc korun za poškození nebo pokácení dřeviny bez povolení a až 100 tisíc korun za závažnější zásah, například skupinu dřevin. U podnikatelů a právnických osob mohou být částky ještě vyšší.
Nejpraktičtější rada je obyčejná. Než zavoláte chlapa s pilou, změřte strom, zjistěte druh pozemku v katastru a ověřte si na obci, zda potřebujete povolení. Žádost není ostuda a podle ČIŽP se za ni neplatí správní poplatek. Ostuda je nechat po sobě pařez a pak tvrdit, že jste pravidla neznali.
Strom na zahradě tedy není nedotknutelná svátost. Někdy musí pryč kvůli bezpečnosti, stavbě nebo špatnému stavu. Jenže pokácet ho bez ověření je zbytečný risk. Pila pracuje rychle, ale úřední problém po ní může zůstat hodně dlouho.
