Článek
Ve zdravotnictví a technice mají uchazeči lepší šanci
Švýcarský pracovní trh není země zaslíbená pro každého, kdo umí poslat životopis. U kvalifikovaných lidí ale nabízí zajímavé možnosti. Evropský portál EURES uvádí, že mezi nejčastější nedostatkové skupiny ve Švýcarsku patřily zdravotnické profese, odborníci ve vědě a inženýrství a také lidé z informačních technologií.
Pro Čechy to může znamenat příležitost hlavně v nemocnicích, péči o seniory, laboratořích, strojírenství, energetice, stavebnictví nebo ve vývoji. Jenže slovo „technika“ je hodně široké. Zkušený servisní technik s němčinou, svářeč se specializací nebo zdravotní sestra budou mít jinou výchozí pozici než člověk bez praxe, který spoléhá jen na vysoký český diplom.
Tady je trochu problém: nedostatek pracovníků neznamená, že zaměstnavatel vezme kohokoliv. Ve Švýcarsku se hodně hledí na praxi, místní jazyk a schopnost rychle fungovat v týmu. V německé části země se bez němčiny člověk často daleko nedostane, u Ženevy a Lausanne zase rozhoduje francouzština.
Výdělky jsou vysoké, ale srovnání má jeden háček
Švýcarský Spolkový statistický úřad uvádí, že medián hrubé měsíční mzdy při plném úvazku dosáhl v roce 2024 na 7 024 franků. Medián znamená, že polovina zaměstnanců brala víc a polovina méně. V regionu Curychu byl medián ještě vyšší, 7 502 franků.
Vedle českých čísel to působí skoro neskutečně. Český statistický úřad pro první čtvrtletí roku 2026 uvádí průměrnou hrubou mzdu 50 282 korun. Přímé srovnání ale není úplně fér: český údaj je průměr, švýcarský medián, navíc každá země má jiné daně, odvody i ceny.
Na rovinu, vysoká švýcarská výplata není automaticky vstupenka k rychlému zbohatnutí. Nájem, doprava, jídlo a povinné zdravotní pojištění jsou výrazně dražší než v Česku. EURES připomíná, že bydlení a energie tvoří ve švýcarských domácnostech významnou položku a samostatně se platí i zdravotní pojištění. Kdo bydlí v Curychu nebo Ženevě sám v malém bytě, pocítí to velmi rychle.
Zdravotník bez uznaného diplomu často nezačne
Největší překvapení čeká zdravotníky. U řady profesí nestačí přeložit diplom a nastoupit. Švýcarsko požaduje uznání zahraniční kvalifikace a postup se liší podle oboru. Švýcarský červený kříž řeší například sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, záchranáře, laboranty nebo radiologické asistenty.
Proces může stát stovky franků a při kompletních podkladech trvá měsíce. Červený kříž pro řadu zdravotnických profesí požaduje také znalost němčiny, francouzštiny nebo italštiny alespoň na úrovni B2. Kdo si představuje, že v pondělí pošle životopis a v pátek už bude pracovat v nemocnici u Curychu, bude nejspíš zklamaný.
U technických a neregulovaných profesí bývá cesta jednodušší. Zaměstnavatel si většinou ověřuje vzdělání a zkušenosti sám. I tam ale platí, že německý životopis, uznávané certifikáty, reference a ochota mluvit místním jazykem mají větší cenu než obecné prohlášení, že člověk je pracovitý.
Pro Čechy je vstup snazší, příprava ale rozhoduje
Český občan patří mezi občany EU/EFTA, takže se nemusí potýkat se stejnými omezeními jako zájemce ze země mimo Evropu. Po získání práce ale musí vyřídit pobytové formality a při delším pobytu také místní povolení. Přehled pravidel zveřejňuje švýcarský státní portál ch.ch.
Než člověk dá v Česku výpověď, měl by mít propočítané tři věci: nabízenou mzdu, nájem v konkrétním kantonu a náklady na pojištění. Rozdíl mezi dobře placenou prací a drahým životem se totiž nedá odhadnout podle jednoho čísla na výplatní pásce.
Švýcarsko tedy skutečně nabízí mzdy, které z českého pohledu vypadají mimořádně. Největší šanci mají lidé se zdravotnickou kvalifikací, technickou praxí a jazykem. Kdo tam jede jen za vysokým číslem, může narazit. Kdo se připraví na papíry, jazyk a drahý start, může si otevřít pracovní možnost, která v Česku jen tak není.
