Článek
Žárovky a stand-by režim berou peníze potichu
Začněme tam, kde se úspora neprojeví na pohodlí skoro vůbec. Pokud doma pořád svítí staré klasické žárovky, výměna za LED má rychlou návratnost. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že LED žárovky využívají až o 90 procent méně energie. Neznamená to, že každá domácnost hned ušetří tisíce, ale tam, kde se svítí denně a dlouho, rozdíl naskakuje rychle.
Vezměme osm starších žárovek o výkonu 60 wattů, které nahradíte LED žárovkami o výkonu 8 wattů. Pokud svítí průměrně čtyři hodiny denně, roční úspora vychází zhruba na 607 kWh. Při celkové ceně elektřiny okolo šesti korun za kWh jde přibližně o 3 600 korun ročně. Přesná částka záleží na tarifu, ale princip je jasný: stará žárovka topí skoro stejně ochotně jako svítí.
Druhý tichý žrout jsou spotřebiče v pohotovostním režimu. Televize, set-top box, reproduktor, tiskárna, herní konzole, nabíječky a různé adaptéry vypadají nevinně, jenže běží pořád. MPO připomíná, že pohotovostní režim může odpovídat asi třem až deseti procentům spotřeby energie. U domácnosti se spotřebou 3 500 kWh ročně je to orientačně 105 až 350 kWh, tedy přibližně 600 až 2 100 korun ročně.
Na rovinu, nikdo nebude každý večer lovit deset kabelů za skříní. Pomůže prodlužovačka s vypínačem u televize, časovač u pracovního koutku nebo prosté pravidlo: co nepoužívám každý den, nemusí být trvale pod proudem.
Jeden stupeň na topení většinou nikdo nepozná
Topení je citlivé téma. Lidé neradi slyší, že mají doma snížit teplotu, protože si hned představí svetr, deku a studený nos. Jenže rozdíl mezi 23 a 22 stupni obvykle není žádné utrpení. Na účtu už se ale projevit může.
MPO uvádí, že každý stupeň dolů může ušetřit zhruba 5 až 10 procent nákladů na energie. Buďme opatrní a počítejme jen s pěti procenty. Když domácnost za vytápění zaplatí 32 000 korun ročně, jeden stupeň méně znamená asi 1 600 korun úspory. U domu s vyšší spotřebou to bude víc, u dobře zatepleného bytu méně.
Nemá ale smysl vypnout topení na celý den a večer byt dohánět na tropy. Rozumnější je držet stabilní nižší teplotu, nepřetápět ložnici a netopit do otevřeného okna. Větrat krátce a intenzivně, ne dlouze vyklopenou ventilačkou nad horkým radiátorem. To je přesně ten typ úspory, který nebolí, jen vyžaduje trochu disciplíny.
Bojler stahujte opatrně, hygiena má přednost
Elektrický bojler umí být nenápadná kasička s dírou. Když je nastavený zbytečně vysoko, ohřívá vodu na teplotu, kterou pak stejně mícháte se studenou. Snížení o pár stupňů může dávat smysl, zvlášť když je voda na výstupu nepříjemně horká a doma se nikdo nekoupe ve vaně každý večer.
Modelově: domácnost s elektrickým ohřevem teplé vody spotřebuje na bojler asi 2 800 kWh ročně. Pokud rozumné nastavení sníží spotřebu o osm procent, úspora vychází na 224 kWh, tedy zhruba 1 300 korun ročně při ceně šesti korun za kWh. U větší domácnosti a vyšší spotřeby může být částka kolem dvou tisíc.
Jenže tady se nesmí šetřit hloupě. Státní zdravotní ústav upozorňuje, že legionely přežívají a množí se v teplé vodě hlavně při teplotách 25 až 45 °C; WHO podle SZÚ doporučuje udržovat teplou užitkovou vodu v systému nad 50 °C, což odpovídá výstupní teplotě ze zdroje kolem 60 °C. Bojler proto nestahujte na podezřele nízké teploty jen kvůli pár korunám.
Když se tyto čtyři kroky sečtou, modelová domácnost se může dostat zhruba na 8 000 až 9 000 korun ročně. Ne každý dosáhne maxima. Kdo už má LED, krátké sprchy a dobře nastavené topení, ten žádný poklad nenajde. Ale kdo doma pořád svítí starými žárovkami, nechává elektroniku běžet naprázdno a topí o stupeň víc ze zvyku, má před sebou úsporu, kterou skoro nepozná na komfortu, ale pozná ji na vyúčtování.
