Článek
„Ty Maruš, kdes byla tak dlouho a proč jsi tak zadýchaná?“
„Holky, nestíhám, nějak jsem špatně odhadla čas.“
„Tak si v klidu sedni a my ti objednáme jako vždycky.“
Maruška se posadí, urovná si věci kolem sebe a poslouchá rozhovor svých kamarádek.
„Holky, to se bavíte o tom jasnovidci na radnici?“ skočí jim do hovoru.
„O kom?“
„O jakém jasnovidci? A na radnici?“ zasypou Marušku otázkami a nechápajíce, o čem mluví, zírají na ni s otevřenou pusou.
„No, ten pán, co dělá na radnici.“
Boženka nechápavě: „Radnice si platí jasnovidce?“
„Ale ne,“ Maruška se zamyslí. „No vlastně i jo. To je ten pán na radnici, co tam pracuje, ale určitě ne jako jasnovidec. Dělá na nějakém odboru nebo je vedoucí, možná náměstek. Nevím přesně.“
„A odkud víš, že je jasnovidec?“ vyzvídá Dana.
„No nevím, ale musí být jasnovidec, když ví předem, kdo vyhraje to výběrové řízení na městě. Jak jinak by to věděl?“
Dana s Boženkou se na sebe jen podívají.
„On ví dopředu, kdo vyhraje?“
Maruška hbitě reaguje: „Jojo, prý ví věci dříve, než se otevřou obálky. A nejen to.“
Dana nevěří: „Ty, a není to spíše podvod a korupce než jasnovidectví?“
„Ne, to určitě ne. On je celej můj nebožtík manžel, ten taky věděl dopředu, kolik piv ten večer v hospodě vypije, a vždycky sázku vyhrál.“
„No, tvůj Pepa pil denně, tak už to jednoduše odhadl.“
„Ne, Pepa se sázel s ostatními, že když vypije tolik a tolik piv, tak mu to ostatní zaplatí, a vždycky vyhrál.“
„Maruš, promiň, ale já nemám pocit, že by byl Pepa jasnovidec.“
Maruška jen kroutí hlavou.
„Ne, to on byl vždycky domluvenej s číšníkem, a když bylo potřeba, tak mu tam udělal čárek víc. Ostatní všechna piva zaplatili, a to, co nevypil, si s číšníkem pak rozdělili.“
„To je přece podvod na ty ostatní a ty se tím ještě chlubíš?“
„Proč podvod? Pepa pil zadarmo, a ještě donesl z hospody domů peníze. Prostě v tom uměl chodit a věděl, jak vydělat na dovolenou nebo nové auto.“
Kamarádky nevěří svým uším. Maruška obhajuje podvod a schovává to za jasnovidectví.
„Ty Maruš, a co když ten tvůj jasnovidec není jasnovidec, ale jen podvodník, který má ty věci taky předem domluvené? To by byla pak dost špinavá hra.“
„Ne, on je určitě jasnovidec. On toho už věděl dopředu tolik. Už prý ví, jak to bude po volbách. Jak si kdo rozdělí křesla atd.“
Boženka chce hájit spravedlnost: „Ale to je opravdu špatné, pokud by bral peníze za to, že nechá někoho vyhrát.“
Maruška nic nechápe: „Proč by to bylo špatné? Vydělá si něco navíc a může jet na další dovolenou. Pepa taky tak vydělával, abychom se měli líp.“
Dana už nevydrží: „My ty lidi ale volíme, aby dělali věci pro nás, pro lidi, a ne pro sebe. Ty to vůbec nechápeš. Myslíš jen na sebe.“
Boženka se přidá: „Můj děda pracoval také pro město, ale vždy myslel na to, aby to bylo pro lidi, aby se občanům žilo lépe, a ty mi chceš říct, že to je špatně?“
Maruška se chvilku odmlčí.
„Ne, to je správně, ale když můžu mít víc, tak proč to nevyužít? A pak si ho lidi zvolili sami. Tak když jim to nevadí, proč by to mělo vadit nám?“
„Jdu si objednat panáka, chceš taky, Božka? Já to dnes jinak nedám. Je to jak mluvit do větru.“
Poznámka autora: Pravdou je, že svou volbou říkáme, zda toto akceptujeme, či ne.
